„KSČM odmítá šíření nenávisti k lidem jiné rasy, národnosti či náboženství, protože takové uvažování je nástrojem destrukce a další nestability,“ uvádí se ve stanovisku opoziční strany. Posílená ochrana schengenské hranice zejména na jihu a jihovýchodě Evropské unie je podle komunistů sice důležitá, sama o sobě však nestačí. „Už před branami EU je potřeba budovat systém, který pomůže běžence ochránit a postupně vracet k normálnímu životu,“ soudí.
Vedení KSČM zdůraznilo, že za současné napjaté situace je třeba odmítnout šíření paniky a xenofobie. „Obracet chudé proti chudým znamená odvracet pozornost od skutečných příčin sociální a humanitární migrace,“ uvedl ústřední výbor.
Kdo to zavinil, ať nejvíce pomáhá
Za hlavní komunisté považují mezinárodní rozvojovou pomoc. Investice do dopravní infrastruktury, vzdělání či zdravotnictví by měly přicházet hlavně ze Spojených států a zemí NATO, které se podle KSČM hlavní měrou podílely na rozvratu Libye, Sýrie či Iráku.
„Okamžitá a realistická pomoc migrantům předpokládá neprodleně věcně posoudit kapacitu pomoci na evropském území a rozhodovat o ní demokraticky, ne za zády lidí, a s respektem k suverenitě členských zemí EU,“ uvedla KSČM. Současně vyzvala vládní koalici, aby s opozicí i veřejností otevřeně mluvila o řešení nynější uprchlické krize.
EU čelí přílivu uprchlíků z Afriky, Sýrie a dalších zemí zasažených válkou a chudobou. Evropská komise proto navrhla přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Premiéři zemí visegrádské čtyřky je na pátečním zasedání v Bratislavě odmítli. Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko chtějí pomoci řešit migrační krizi na základě dobrovolnosti.
Také prezident Miloš Zeman tvrdí, že Česko má pomáhat na území, odkud uprchlíci do Evropy odcházejí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) soudí, že řešením náporu migrantů v EU by byla dohoda s africkými státy o návratu uprchlíků, pokud nezískají azyl.
