O vlásek vyhrála brněnská Masarykova univerzita a její Právnická fakulta, druhá skončila Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, třetí jsou Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci s plzeňskou Právnickou fakultou Západočeské univerzity.
ČTĚTE DÁLE: |
Žebříček vychází z pěti ustálených kritérií: vědecké výsledky, hodnocení absolventů, spolupráce se světem, názor expertní poroty a zájem o školu. Takže: proč Brno?
Věda: Brno v čele, Plzeň stoupáVe vědeckých výsledcích dlouho suverénně vítězila Právnická fakulta UK. To už neplatí. Tlak středopravých vlád na měřitelné vědecké výsledky donutil všechny instituce vykazovat maximum. Podle čerstvé hodnotící zprávy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z 31. ledna má z právnických fakult nejlepší výsledky Brno (jde o data za rok 2009). A to absolutně i v přepočtu na akademika. Zásadní zlepšení zaznamenala Plzeň. Zatímco předchozí vedení děkanů Zachariáše a Kindla na hlášení jakýchkoli výsledků rezignovalo, případně je vykazovalo jako úspěch "svého" Ústavu státu a práva, dnes plzeňští akademici uvádějí 182 výsledků s vahou 3285. Olomoucké fakultě jejích 52 výsledků s vahou 774 na ostatní nestačí. "Univerzita Palackého podle jakéhosi vnitřního předpisu vkládá do databáze jen výstupy napojené na granty – pokud víme, jiné univerzity vkládají vše," upozorňuje proděkan Filip Dienstbier. Ve srovnání uvnitř univerzit patří právníci do spodních pater. Na Masarykově univerzitě předstihli Fakultu sportovních studií, Ekonomickosprávní fakultu a výsledky se skoro blíží Pedagogické fakultě. Na Karlově univerzitě porážejí právníci teology, Fakultu tělesné výchovy a sportu – a nemají tak daleko k Fakultě humanitních studií. |
Absolventi: kdo překoná Brno?Průzkum mezi absolventy provádí nejdéle – a zatím i nejlépe – Masarykova univerzita. V posledním průzkumu z roku 2010 odpovědělo 160 z 314 oslovených absolventů PF MU, tj. 51 %. Drtivá většina z nich setrvala v oboru (97 %) a snadno získala práci (81 %); jako hrubý nástupní plat v průměru uváděli 19 040 korun. S tím, co jim škola dala pro život, byli "velmi" nebo "spíše" spokojení (87 %). Jako vždy se objevila výtka vůči příliš teoretické výuce – vznesly ji dvě třetiny absolventů. Víc než polovina považovala výuku cizích jazyků za "spíše", či dokonce "naprosto" nedostatečnou. Z absolventů všech fakult Masarykovy univerzity se v průměru nejdéle učili na zkoušky lékaři (14 dnů) a hned po nich právníci (šest dnů). Podle velké většiny právníků byla délka studia přiměřená, jen asi pětina frajersky prohlásila, že mohla být i o rok kratší. Praha zadává dotazník při promoci a z něj plyne, že téměř všichni pracují v oboru. I oni by ocenili více odborné praxe. Údaje o platech PF UK nemá. Olomoucká fakulta ke svému 20. výročí spustila absolventský portál, zatím se zaregistrovalo 200 absolventů (9 %). I plzeňská univerzita loni k 20. výročí založila Klub absolventů. Data však ještě nemají. |
Světovost: na Západ jdi z PrahyNejvětší propojení se světem má tradičně Univerzita Karlova. V tomto akademickém roce vyjíždí z Právnické fakulty UK "jen" 138 studentů (loni 271) v rámci programů Erasmus a jiných výměn, pořád je to však nejvíc – 3,3 % studentů. |
Porota expertů: 24krát PrahaNa otázku "Kterou fakultu považujete za nejlepší?" odpovědělo 42 expertů – ústavní soudci, advokáti, ministr spravedlnosti a jeho náměstci, justiční šéfové zodpovědní za výběr lidí (dalších deset se omluvilo, že odpovědět nemohou). |
Zájem o školu: Těsně BrnoRozhodlo nakonec páté kritérium, které zahrnuje čtyři fáze akademické kariéry. |
P. S.: Ale bylo to těsně. Kdybychom jako kritérium zařadili třeba vybavenost knihovny, Praze se 175 730 svazky a šesti světovými právnickými databázemi se zatím Brno s 136 710 svazky nevyrovná.