Jedenáct kubánských vězňů tento týden odcestovalo do španělské metropole, aby zde začali nový život. Kubánské úřady přislíbily svobodu celkem 52 politickým vězňům a měli by je postupně propustit v příštích čtyřech měsících. Všichni to jsou opoziční aktivisté, jež byli uvězněni na jaře roku 2003 po velkém policejním zásahu.
"Hygienická a zdravotní situace v kubánských věznicích není tragická, je horší než tragická," prohlásil šestašedesátiletý Julio César Gálvez, novinář odsouzený na Kubě na 15 let. "Museli jsme se naučit žít s krysami a šváby, s výkaly. Běžné byly případy tuberkulózy nebo horečky dengue."
Vězni už nemají touhu žít
Podle dalšího z propuštěných vězňů Normanda Hernándeze je situace v kriminálech beznadějná. "Vězňové jsou unaveni z nutnosti dovolávat se svých práv. Nemožnost zjednat nápravu je zbavuje naděje a touhy žít. Raději volí smrt sebevraždou," řekl Hernández novinářům.
Naděje na nový životVe Španělsku se o propuštěné vězně starají tři humanitární organizace. Kubánci bydlí ve skromném madridském hotelu a o jejich dalším osudu se zatím vedou jednání. Předpokládá se ale, že obdrží politický azyl s právem pobytu a cestování. Útočiště vězňům nabídly i Spojené státy. O azyl ve Španělsku požádalo také dalších dvacet odpůrců kubánského komunistického režimu. |
Popisoval případy, kdy si zoufalí vězňové jehlami propichovali oči, upalovali se nebo si stříkačkou vpichovali do žil vlastní moč, jen aby na své postavení upozornili.
Kubánské úřady ale trvají na tom, jejich stížnosti na nelidské poměry nejsou založeny na pravdě. Navíc dodávají, že žádný z propuštěných vězňů nebyl odsouzen za politické delikty. Jsou to prý pouze přisluhovači Washingtonu, jejichž jediným cílem je pomluvit kubánský režim.
