Tvůrci na setkání s novináři zdůraznili, že nejde o dokument, ale o umělecké dílo natočené podle knihy Šárky Maixnerové Past.
V 50. letech požadovali tvrdý trest pro Štěpničkovou někteří její kolegové. „Konkrétní jména jsem v žádném případě nechtěl uvádět, protože jsem se v té době nepohyboval a nechci nikoho vinit. Dovedu si představit, co to bylo za hysterii, která se odehrávala ve stínu velkých procesů zejména s Rudolfem Slánským. Ten strach ovládl celou společnost,“ řekl režisér Polesný.
  |
Na prezidenta Antonína Zápotockého se s žádostí o udělení milosti pro Štěpničkovou obrátili někteří představitelé české kultury, mimo jiné režisér Martin Frič, výtvarník Jiří Trnka nebo herci Ladislav Pešek, Jaroslav Průcha, Jaroslav Marvan, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, Dana Medřická a Jaroslav Vojta.
Štěpničková (1912 - 1985) byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti letům vězení. Nakonec jí byl trest snížen na deset let. Téměř celých deset let strávila v pardubické věznici, podmíněné propuštění přišlo dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960.
„Máma se o tom, že byla při pokusu o útěk vlákaná do pasti, dozvěděla až po rehabilitaci,“ řekl herec Jiří Štěpnička, který se zúčastnil dnešní projekce. Vzpomínal také na to, jak se v dětství naučil třeba propašovat své mamince hřebínek do vlasů do vězení, kam mohl na návštěvu čtyřikrát ročně.
Vedle Stivínové ve snímku hrají Igor Orozovič, Adam Vojtek, Daniel Bambas nebo Lenka Zahradnická. „Hrát historickou postavu, kterou si ještě mnoho lidí pamatuje, je poměrně velká zodpovědnost. Velmi obtížné bylo najít podobný herecký styl, jako měla ona. Úplně nejdůležitější součást přípravy pro mě byl rozhovor s Jiřím Štěpničkou, který trval několik hodin a ve kterém mi vyprávěl i o poměrně intimních aspektech života jeho maminky a za to jsem mu nesmírně vděčná,“ uvedla Zuzana Stivínová.
Štěpnička podle režiséra Polesného nijak do vznikajícího scénáře filmu nezasahoval. „Jirka scénář číst odmítl, po několika stránkách - kde je popsaný ten útěk, to musel odložit, protože vzpomínky pro něj byly bolestné. Známe se léta a on mi vyjádřil plnou důvěru,“ řekl Polesný.
