Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kuřáci marihuany vyjdou z věznic. Reforma chce zmínit drakonické tresty

USA

  6:00
NEW YORK - Američtí zákonodárci a prezident Obama pracují na reformě trestního zákona, jež má zmírnit často drakonické tresty za vlastnictví marihuany. Na svobodu se již dostalo přes šest tisíc vězňů, kteří byli před lety odsouzeni za nenásilné drogové přečiny.

Fronta na jointa. V americkém Denveru ve státě Colorado si už lze marihuanovou cigaretu koupit i pro rekreační užití. foto: ČTK

Nikdo na hřišti kolem něj nebyl schopen se obroučky ani dotknout. Shawn, jak zní jeho pravé jméno, ale jednoho dne ze sousedství zmizel. Policista ho totiž jedné noci chytil s marihuanou v kapse – přesně se dvěma uncemi. Shawn byl podle trestního zákona státu New York odsouzen na rok do vězení.

„Policajt mě zastavil a začal prohledávat, protože jsem černoch. Trávu, kterou jsem měl u sebe, jsem ani nechtěl prodat,“ tvrdí a v očích mu vzplane zášť. Přesto je schopen své vášně rychle zkrotit, když dodá: „Na druhou stranu jsem měl štěstí, kdyby mě odsoudili podle federálního zákona, šel bych do vězení na léta,“ říká tento 35letý muž s výrazným tetováním na obou pažích.

Má pravdu. Pokud se prokurátor rozhodne daného viníka soudit v rámci zákona určitého státu, trestem může být jen pokuta nebo probace. Pokud však prokurátor uplatní federální zákon, verdikt může být daleko přísnější – až deset let za mřížemi.

Doživotní tresty

V rámci nynějšího federálního trestního zákona si dokonce stovky Američanů odpykávají doživotní trest, protože protidrogový zákon porušili třikrát za sebou. Podle deníku The Washington Post je dnes ve vězení za nenásilné drogové delikty na 100 tisíc lidí, téměř polovinu tvoří Afroameričané a Hispánci. Část z nich (hovoří se o 46 tisících vězňů) má ale nyní šanci dostat se na svobodu dříve a možná i najít cestu zpět do normálního života.

O to se alespoň pokoušejí zákonodárci z obou politických stran a prezident Barack Obama, kteří pracují na reformě trestního zákona, především na zmírnění trestu za drogové přečiny a změně jejich klasifikace.

Revoluční pasáží reformy má být snížení takzvaného povinného minimálního odsouzení. Například podle znění nynějšího trestního zákona musí soudce člověka, který je chycen s deseti gramy jakékoliv drogy a má v rejstříku jeden přečin, odsoudit na dvacet let. Další změna se má týkat výše uvedeného doživotního trestu za trojnásobné porušení protidrogového zákona. Podle návrhu nové verze by tento trest mohl být snížen „jen“ na 25 let.

Největší jednorázové propouštění v historii USA

Reforma však nezůstává jen na papíře, v jejím rámci se v těchto dnech na svobodu dostalo přes šest tisíc vězňů, kteří kdysi spáchali nenásilné drogové přečiny. Tento počet představuje největší jednorázové masové propouštění v historii USA. Je nutné dodat, že třetinu z této skupiny propuštěných představují cizinci, které čeká deportace.

Stít hlavu, useknout ruku, vyhostit. Saúdská Arábie válčí s drogovou epidemií po svém

Tito bývalí vězni si v průměru odpykávali trest 10,5 roku, stát jim odpustil dva roky z trestu, a poslal je tak domů dříve, než mnozí z nich čekali.

Tuto skupinu propuštěných – stejně jako Shawna alias Letce – zajímá, zdali reforma zásadně změní i jejich postvězeňský život. „Dodnes nemůžu najít solidní práci a ani nemůžu jít na školu. Žádná banka kriminálníkovi nedá půjčku,“ říká rozmrzele Shawn. Jak říká, za své „klopýtnutí“ stále tvrdě platí. A to byl z vězení propuštěn již před více než šesti lety.

Shawn podle svého tvrzení jde od jedné špatně placené manuální práce k druhé. „Možná zvolím jednoduchou cestu jako řada mých kamarádů. Udělám své přítelkyni pár dětí a ona od vlády dostane podporu. A jako svobodná matka dostane slušné peníze,“ říká s tím, že by se mohl přiživit.

Shawn nicméně podle svých slov sleduje, kam až reforma zajde a zdali v její konečné verzi bude i takzvaný zákaz boxíku. Na většině žádostí o práci dnes lze najít kolonku, kde žadatel musí uvést, zda má čistý trestní rejstřík. Pokud ne, je v drtivé většině případů diskvalifikován.

Válka proti drogám

Tvrdé tresty za drogové přečiny mají své kořeny ve 30. letech minulého století. Marihuana byla tehdy označována za „vražednou trávu“. Soudobá propaganda popisovala marihuanu jako hrozbu mladých, které droga může změnit v maniaky, sexuálně neukojené jedince či osoby se sklonem k sebevraždám. Marihuanu mladým (rozuměj bílým) Američanům měli dodávat především Mexičané a černošští jazzoví umělci.

V 70. a 80. letech řadu velkých měst drogy doslova zamořily, stačí připomenout kokain v New Yorku či heroin v Detroitu. Reaganova vláda vyhlásila drogám válku (včetně marihuany) a spolu s Kongresem administrativa vytvořila dodnes platné zákony.

Výsledkem tažení proti drogám byly a jsou přeplněné věznice. USA v současnosti vězní nejvíce lidí na světě. Fakt, který přiměl renomovaného novináře časopisu The New Yorker Adama Gopnika k následujícím řádkům: „Základním faktem dnešní Ameriky je masové věznění, které nemá v historii lidstva obdoby.“

Vyjádřeno v číslech, v USA je dnes za mřížemi na každých 100 tisíc lidí 760 osob. Jen pro srovnání, ve Velké Británii je tento poměr 153 : 100 000, v Mexiku 208 : 100 000, v Brazílii 242:100 000.

Tento trend se však může brzy změnit, pokud se opravdu tisíce vězňů (s nenásilnými drogovými delikty) dostanou na svobodu. Řada z nich skončila ve vězení před mnoha lety pouze za vlastnictví marihuany.

Legální marihuana

Vaše marihuana ohrožuje naše děti, žalují Colorado sousední státy

Dnes je kdysi kriminalizovaná a propagandou démonizovaná marihuana legální ve 27 státech. Ve státech jako Washington a Colorado dokonce i jako povolená rekreační droga. Očekává se, že v příštím roce si ji bude možné legálně koupit ve státech Vermont, Maine, Kalifornie či Florida. Pokud se tedy takto v referendech vyjádří obyvatelé těchto států.

Že se americká společnost posouvá k větší toleranci vůči měkkým drogám a v této souvislosti volá i po mírnějších trestech pro ty, kteří spáchali nenásilné drogové přečiny, symbolizuje sám prezident Obama. Ten nedávno navštívil jednu z věznic v Oklahomě, kde mimo jiné připomněl, že si jako mladík rád „ubalil jointa“. Jako Afroameričan holdující marihuaně tak mohl snadno skončit na léta ve vězení.

Autor je dopisovatelem LN v USA.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...