Evropská unie kvůli pochybnostem o zaměření íránského jaderného programu zakázala uzavírání nových kontraktů na nákup íránské ropy a zároveň zrušila i dosud platné smlouvy. Britský ministr zahraničí William Haguea sankce označil za nejtvrdší, jaké Unie vůči Íránu přijala.
Evropské ropné embargo v kombinaci s vládními škrty vytváří stále drsnější podmínky, které podle zpráv ze země znemožňují Íráncům pořizovat základní potraviny, píše The Daily Telegraph.
Cena potravin stoupla o 70 procent
Lidé z úsporných důvodů musejí upouštět od tradičních jídel. Například kuřata, červené maso, ovoce a dokonce cukr se pro střední třídu stávají nedostupnými. Pro ilustraci: cena kuřat za poslední dva týdny vzrostla ze 75 korun na na íránské poměry astronomickou částku 122 korun za kilo.
Britský deník uvádí příklad íránského studenta, jenž v utajení srovnal ceny ve 20 supermarketech a čtyřech státních distribučních centrech. A výsledek? Od března stoupla cena u 10 základních potravin o 70 procent. Na známém ovocném trhu v západním Teheránu přestali prodejci nabízet melouny, třešně a další ovoce. Není o ně prý zájem.
Dalším problémem je vysoká nezaměstnanost. Ta podle neoficiálních zpráv v průmyslových oblastech dosahuje 35 procent. Továrny si nemohou dovolit nakupovat suroviny ani exportovat své zboží.
Nárůst nezaměstnanosti raketově narostl poté, co prezident Mahmúd Ahmadínežád v březnu zakázal podnikatelům používat počítačově řízený bankovní systém SWIFT sloužící k mezinárodnímu platebnímu styku. Deník uvádí případ farmaceutického podniku, který musel propustit přes dvě stě zaměstnanců, protože nemohl nakoupit materiál z Německa, Rakouska a Itálie. Firma se nyní údajně snaží vytvořit si zahraniční bankovní účet, aby se vyhnula zákazu.
Podle oficiálních vyjádření ale další z řady sankcí ekonomiku Íránu nijak neovlivní. Íránský ministr ropného průmyslu se nechal slyšet, že země je na evropská i americká embarga dobře připravena. Ropu od Íránu stále nakupují Indie, Čína, Japonsko nebo Turecko.
