Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kvůli HIV ho vyhodili od policie. Na trhu práce je to stále problém, říká muž

Česko

  5:00
PRAHA - Lékaři mu před sedmi lety sdělili, že je HIV pozitivní. Záhy kvůli tomu přišel dnes již jednatřicetiletý Max Blanck o práci u policie i o služební byt. I přes neúspěchy u soudů, kam svůj případ dohnal se žádostí o odškodné, žije normálním životem. Od doby, kdy se o své diagnóze dozvěděl, se nicméně snaží pomáhat lidem s podobným příběhem. „Osvěta pokulhává a u zaměstnavatelů naráží na nezájem,“ říká Blanck v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Policista vyhozený kvůli viru HIV Max Blanck. foto:  František Vlček, MAFRA

Lidovky.cz: Od policie vás v roce 2011 propustili kvůli tomu, že jste se nakazil virem HIV, jenže zdravotní problémy jste tehdy neměl. Podle ministerstva vnitra ale byla výpověď v pořádku. V čem bylo jednání vašich nadřízených diskriminační?
Diskriminační jednání spočívá dle mého názoru v tom, že HIV pozitivita je vnímána jako důvod pro propuštění ze služebního poměru bez zkoumání skutečného zdravotního stavu nakaženého jedince. Jakožto klinický projev HIV mohou být lékaři shledány například zvětšené uzliny a již samotný takový klinický projev HIV je důvodem pro dovození zdravotní nezpůsobilosti k výkonu služby, aniž by se zkoumalo, zda například zvětšené uzliny mohou mít vliv na výkon služby.

Lidovky.cz: Jak se vlastně vaši nadřízení o vaší nemoci dozvěděli?
To by bylo vhodné se zeptat jich. Nicméně, pokud vím, ta zpráva unikla ze zdravotnického zařízení, kde jsem byl diagnostikován, a postupně doputovala až k nadřízeným.

Policista vyhozený kvůli viru HIV Max Blanck.
Policista vyhozený kvůli viru HIV Max Blanck.

Lidovky.cz: Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl informací, že máte HIV, zveřejnit?
K rozhodnutí podat žalobu jsem dospěl na základě onoho polského případu a zejména zprávy o šetření mého případu vypracované Veřejným ochráncem práv, tehdy Pavlem Varvařovským. Nepodal bych ji, pokud bych si byl jistý tím, že není žádná naděje. Nejsem hazardér. S prevencí jsem začal mimo jiné kvůli tomu, že jí bylo a stále je málo. Jsem si samozřejmě vědom, že problémů, se nimiž se společnost potýká, je celá řada. Nicméně osobní příklad je zase něco jiného než výklad učebnicových textů.

Zeptali jsem se vědců: Jakým způsobem ničí virus HIV naši imunitu?

Lidovky.cz: Soud před několika týdny zamítl žalobu, v níž jste se domáhal odškodnění za výpověď. Proti tomu jste podal odvolání. Jak jste rozhodnutí soudu vnímal?
Odvolali jsme se, neboť prvoinstanční soud sice na jednu stranu řekl, že propuštění z důvodu onemocnění HIV by mohlo představovat diskriminaci, druhým dechem však zároveň dodal, že můj zdravotní stav v době propuštění neodpovídal stavu potřebnému pro výkon služby.

Byl jsem totiž diagnostikován krátce po infektu v době probíhající takzvané primární infekce. Zde se soud opírá o znalecký posudek, ve kterém spatřujeme celou řadu chyb a nepřesností, na které upozorňujeme v odvolání. Bohužel závěr soudu znamená, že ani člověk nacházející se v nejranějších stádiích HIV infekce, konkrétně ve fázi primární infekce či stádia asymptomatického, není zdravotně způsobilý k výkonu služby.

Lidovky.cz: Co to podle vás může znamenat?
Obávám se, že s ohledem na rozhodnutí soudu by obdobný osud jako mne mohl čekat kteréhokoliv jiného příslušníka bezpečnostních sborů, který je diagnostikován jako HIV pozitivní bez ohledu na to, v jak dobré zdravotní kondici se nachází.

Lidovky.cz: Očekával jste zamítnutí žádosti o přiznání odškodného?
Nesoudil jsem se a nesoudím se primárně kvůli odškodnému. To je podružné. Jelikož se jedná o precedentní spor, bránil jsem se nějaká očekávání mít. Chápu kauzu tak, že její výsledek může mít vliv na životy dalších příslušníků bezpečnostních sborů, jež postihne tato diagnóza. Stále to vnímám jako otevřenou věc.

U zaměstnavatelů pokulhává osvěta

Lidovky.cz: Soudní tahanice a vůbec celá kauza se promítla, hádám, hodně i do vašeho osobního života.
Samozřejmě. Tím, že se jedná o kauzu, která se mne osobně velmi dotýká, dopadá i do mého osobního života. Zejména tehdy, když se koná (soudní, pozn. red.) jednání. Ačkoli jsem se snažil připravit se na ledasjaké varianty průběhu, zaskočila mne zpočátku intenzita zájmu médií. Ta se samozřejmě odrazila i v běžném životě. Najednou se zdálo být složitější vše. Myslím, že se u mne projevilo i takzvané self-stigma (jev, při němž člověk uvěří, že je slabý kvůli své nemoci - pozn. red.). Každý pohled úkosem jsem vnímal intenzivněji. I to ale po čase prakticky zmizelo. Vždy, když kauza ožije, se mi to však připomene. Za těch několik let už jsem zažil rozličné reakce na svou osobu s ohledem k diagnóze. Dosud mi však žádná z těch negativních nevzala elán.

Léky prodlužují HIV pozitivním život až o deset let

Lidovky.cz: Čemu se momentálně pracovně věnujete? U policie už nepracujete.
Těch činností, které vykonávám u svého zaměstnavatele, je vícero. Mám opravdu různorodou práci, a to mi vyhovuje. Konkrétnější být ale nechci.

Lidovky.cz: Bylo pro vás HIV překážkou i v jiném zaměstnání?
Pokud jsou lidé ochotni se blíže seznámit s informacemi o této diagnóze, pak problémy nejsou. Počáteční obavy jsou, myslím, zcela očekávatelné. Vždy ale pramení z neúplných nebo mylných informací. Pro mne v jiném zaměstnání HIV překážkou nebylo.

Lidovky.cz: Přesto se zeptám - jak velký je podle vás problém spojený se stigmatem HIV pozitivních lidí na trhu práce?
Stále se jedná o velký problém. Osvěta pokulhává a u zaměstnavatelů naráží na nezájem. Na druhou stranu, není to problém, který by měl jednoduché řešení.

Lidovky.cz: Do soudní pře jste se nepustil náhodou. Nechal jste se inspirovat jedním Polákem, též vyhozeným z práce kvůli HIV. Víte o dalších podobných případech?
Ano, tím analogickým případem polského policisty jsem se opravdu inspiroval. Obdobných případů je několik. Na základě mé zkušenosti a onoho polského případu jsme v České společnosti AIDS pomoc vytvořili projekt, díky kterému jsme zmapovali situaci v ozbrojených složkách v několika zemích. Výsledky jsme pak nabídli i českým bezpečnostním a ozbrojeným složkám.

Policista vyhozený kvůli viru HIV Max Blanck.

Na školách jsem se nesetkal s opovržením

Lidovky.cz: Kvůli této negativní zkušenosti jste navázal spolupráci s profesorem Petrem Pazdiorou z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Jak se vám společně daří šířit osvětu?
S profesorem Pazdiorou spolupracujeme více jak čtyři roky a jsem tomu rád. Poznal jsem v něm i v jeho kolegyních velmi kvalitní osobnosti, kterých si nesmírně vážím. Myslím, že se to projevuje i na spolupráci a přátelství, které mezi námi vzniklo. Prevenci se snažíme šířit mezi studenty pátých ročníků. Tím, že jde o budoucí lékaře, snažíme se jim dát možnost nahlédnout do problematiky i z jiného pohledu. Nejde jen o prevenci, ale i o sdělování závažné diagnózy a bourání stereotypů, kterými je HIV dosud zatíženo.

Lidovky.cz: Jak na vás reagují studenti na školách?
Za těch bezmála sedm let, co se nějakým způsobem prevenci více či méně věnuji, mám zkušenosti z reakcí studentů pouze kladné. Nesetkal jsem se s opovržením či nepochopením.