Když kyperští Řekové v březnu zbourali kus zdi přehrazující hlavní obchodní třídu Ledra, přirovnávala to světová média k bourání berlínské zdi. Řeckokyperská část ulice plná kaváren a obchodů ale končí stále bariérou, u níž hlídkuje voják se samopalem. Za ním je asi dvacetimetrové území nikoho, nad nímž vlaje turecká vlajka.
Druhá strana ulice v severní části města už ani nenese stejné jméno - Turci jej změnili, některé z obchodů si ale Ledru v názvu ponechaly. „Není důležité, jestli město rozděluje zeď, bariéra z plastu nebo něčeho jiného. Důležité je, že ulice zůstává stále uzavřená,“ říká smutně majitel jedné z cukráren v řeckokyperské části města. Řešení více než tři desetiletí trvajícího konfliktu v blízké době nevidí.
Rozdělení země, k němuž došlo po turecké invazi v roce 1974, se v posledních letech naopak prohlubuje. Na sever ostrova přichází stále noví osadníci z pevninského Turecka, kteří pomalu mění charakter severokyperských měst a vesnic. Těm nyní často dominují vysoké minarety mešit, které původně sloužily jako kostely. Mnohé domy, v nichž dříve žili kyperští Řekové, obývají Turci nebo je prodávají cizincům, zejména Britům.
Podle Erato Markoullisové z kyperského ministerstva zahraničí není problémem ani tak soužití obou komunit a dlouho připravovaný federální způsob vlády, jako spíše mezinárodní aspekt konfliktu, tedy působení Turecka. „Na severu ostrova je nyní rozmístěno 43 000 tureckých vojáků a z Turecka přišlo na Kypr asi 160 000 osadníků. K tomu se přidávají problémy s uprchlíky a jejich majetky,“ připomíná Markoullisová hlavní překážky bránící dohodě.
Na druhé straně Nikósie ale zaznívají názory zcela opačné, vinící ze současné situace kyperské Řeky. Obě strany se shodnou snad jen v pesimistickém vidění blízké budoucnosti. „Pokud se má něco změnit, musí si kyperští Řekové zvolit jiného prezidenta,“ říká 24letý Cilan, který prodává oblečení v Turky obývané části města. On i celá jeho rodina hlasovali v referendu v roce 2004 pro sjednocení ostrova, kyperští Řekové ho ale odmítli. Hlavním důvodem bylo podle nich nespravedlivé majetkové vyrovnání (část uprchlíků měla dostat zpět jen třetinu majetku) a nedostatek garancí odchodu tureckých vojáků. Zůstat měli i osadníci, kteří přišli z Turecka. Odpůrcem takzvaného Annanova plánu byl právě prezident Tassos Papadopoulos.
Papadopoulos má soupeře Lidi s odlišným názorem ale lze nalézt i ve vládních úřadech: „Já jsem optimista a s výhledem na budoucnost jsem hlasoval pro sjednocení,“ přiznává známý básník zaměstnaný na kyperském ministerstvu školství Giorgos Moleskis. Zároveň ale dodává, že chápe lidi, kteří hlasovali proti. Moleskis patří k uprchlíkům, kteří museli v roce 1974 utéci z domova.
Část kyperských Řeků, kteří hlasovali pro, obviňuje vládu, že mohla pro dosažení dohody udělat více. „Annanův plán měl více verzí, jedna z předchozích byla pro nás mnohem výhodnější. Možná mohla vláda udělat více proto, aby byla schválena třetí verze plánu. Ta pro nás byla výhodnější,“ spekuluje prodavač Andreas.
Po minulém týdnu je Andreas ale přece jen optimističtější: kandidaturu na prezidenta totiž ohlásil bývalý šéf kyperské diplomacie Ioannis Kasoulides. V Evropě respektovaný politik je mužem, do něhož vkládá své naděje. Favoritem voleb ale stále zůstává Papadopoulos: „Je to dobrý prezident, budu ho volit znovu,“ říká přesvědčeně číšník Nikos. Prezidentské volby jsou naplánovány na únor.
Druhá strana ulice v severní části města už ani nenese stejné jméno - Turci jej změnili, některé z obchodů si ale Ledru v názvu ponechaly. „Není důležité, jestli město rozděluje zeď, bariéra z plastu nebo něčeho jiného. Důležité je, že ulice zůstává stále uzavřená,“ říká smutně majitel jedné z cukráren v řeckokyperské části města. Řešení více než tři desetiletí trvajícího konfliktu v blízké době nevidí.
Rozdělení země, k němuž došlo po turecké invazi v roce 1974, se v posledních letech naopak prohlubuje. Na sever ostrova přichází stále noví osadníci z pevninského Turecka, kteří pomalu mění charakter severokyperských měst a vesnic. Těm nyní často dominují vysoké minarety mešit, které původně sloužily jako kostely. Mnohé domy, v nichž dříve žili kyperští Řekové, obývají Turci nebo je prodávají cizincům, zejména Britům.
Podle Erato Markoullisové z kyperského ministerstva zahraničí není problémem ani tak soužití obou komunit a dlouho připravovaný federální způsob vlády, jako spíše mezinárodní aspekt konfliktu, tedy působení Turecka. „Na severu ostrova je nyní rozmístěno 43 000 tureckých vojáků a z Turecka přišlo na Kypr asi 160 000 osadníků. K tomu se přidávají problémy s uprchlíky a jejich majetky,“ připomíná Markoullisová hlavní překážky bránící dohodě.
Na druhé straně Nikósie ale zaznívají názory zcela opačné, vinící ze současné situace kyperské Řeky. Obě strany se shodnou snad jen v pesimistickém vidění blízké budoucnosti. „Pokud se má něco změnit, musí si kyperští Řekové zvolit jiného prezidenta,“ říká 24letý Cilan, který prodává oblečení v Turky obývané části města. On i celá jeho rodina hlasovali v referendu v roce 2004 pro sjednocení ostrova, kyperští Řekové ho ale odmítli. Hlavním důvodem bylo podle nich nespravedlivé majetkové vyrovnání (část uprchlíků měla dostat zpět jen třetinu majetku) a nedostatek garancí odchodu tureckých vojáků. Zůstat měli i osadníci, kteří přišli z Turecka. Odpůrcem takzvaného Annanova plánu byl právě prezident Tassos Papadopoulos.
Papadopoulos má soupeře Lidi s odlišným názorem ale lze nalézt i ve vládních úřadech: „Já jsem optimista a s výhledem na budoucnost jsem hlasoval pro sjednocení,“ přiznává známý básník zaměstnaný na kyperském ministerstvu školství Giorgos Moleskis. Zároveň ale dodává, že chápe lidi, kteří hlasovali proti. Moleskis patří k uprchlíkům, kteří museli v roce 1974 utéci z domova.
Část kyperských Řeků, kteří hlasovali pro, obviňuje vládu, že mohla pro dosažení dohody udělat více. „Annanův plán měl více verzí, jedna z předchozích byla pro nás mnohem výhodnější. Možná mohla vláda udělat více proto, aby byla schválena třetí verze plánu. Ta pro nás byla výhodnější,“ spekuluje prodavač Andreas.
Po minulém týdnu je Andreas ale přece jen optimističtější: kandidaturu na prezidenta totiž ohlásil bývalý šéf kyperské diplomacie Ioannis Kasoulides. V Evropě respektovaný politik je mužem, do něhož vkládá své naděje. Favoritem voleb ale stále zůstává Papadopoulos: „Je to dobrý prezident, budu ho volit znovu,“ říká přesvědčeně číšník Nikos. Prezidentské volby jsou naplánovány na únor.
