Ikona Silicon Valley Vinod Khosla, úspěšný zakladatel Sun Microsystems a majitel Khosla Ventures, vyjádřil před dvěma měsíci na konferenci v San Francisku přesvědčení, že 80 procent pozic ve firemních IT divizích brzy zmizí a bude nahrazeno systémy umělé inteligence. Když sál reagoval bučením – seděli v něm převážně ajťáci –, Khosla opáčil, že přítomní patří k těm šťastnějším dvaceti procentům. Ale i pro ty, kteří budou mít přece jen onu osmdesátiprocentní smůlu, měl slova „útěchy“: „Doktory také nahradí technologie, takže jako propuštění budete v dobré společnosti.“
Roboti berou lidem práci, zdaňme je, navrhuje Bill Gates. V EU podobný návrh neprošel |
Zvykli jsme si, že ajťáci už po několik dekád „disruptují“ rutinní práci ostatních profesí softwarem i naprogramovanými roboty. Umělá inteligence ale začala opravdu před nedávnem hromadně přebírat i práci IT lidí. Stroje se umějí „dívat“ na opakované počítačové operace tisíců zaměstnanců, a trénují tak systémy umělé inteligence, jež pak opakované computerové úkony dělají za lidi. Tím se však nahrazuje práce také právě těch programátorů, kteří dosud vytvářeli automatizovaná řešení.
Tato robotická automatizace je vlastně „disrupcí na druhou“: lidská práce na automatizaci je automatizovaná. Ale tím to nekončí. V posledních měsících ohlásilo několik špičkových týmů, třeba Google, MIT, Berkeley, OpenIT Elona Muska a Kalifornská univerzita, že dosáhly pokroku ve vývoji softwaru, který se učí vytvářet učící se software. Umělá inteligence tedy bude vytvářet umělou inteligenci. A to už je „disrupce na třetí“. Slovy trhu práce, automatizátoři dlouho a masivně nahrazovali rutinu ostatních profesí, práce automatizátorů je nyní nahrazována umělou inteligencí, ale i její tvůrce nahradí umělá superinteligence.
Elon Musk před pár dny v Dubaji zopakoval přesvědčení Siliconu o nezbytnosti zavedení polštáře pro desítky milionů lidí postižených automatizací, tedy takzvaného univerzálního základního příjmu. „Nemyslím, že budeme mít na výběr,“ zdůraznil. Je pravda, že pokročilá automatizace v poslední době prokázala schopnost nahradit práci nejen zmíněných ajťáků, ale i dalších profesí, u kterých bychom to ještě před rokem nečekali.
Pro ilustraci, umělá inteligence nahrazuje 80 procent kapacity obchodních právníků firmy LawGeex, dělá analýzy všech konkurzních případů u Baker&Hostetler, převezme 75 procent všeho manažerského rozhodování v největším hedge fondu na světě Bridgewater, třídí úrodu v japonské farmě, překonává specialisty v diagnostice a předvídání nemocí, prostřednictvím aplikace Volley překonává učitele při vysvětlení a osvojení složitých textů, generuje spolehlivější úvěrové scoringy klientů než tradiční systémy a experti bank. Blockchain na podzim plně „odřídil“ komplikovanou zahraničněobchodní operaci s bavlnou mezi USA a Čínou a plně „přebírá“ veškerý management ve venture kapitálovém fondu The DAO.
Má tedy Musk a Silicon pravdu ohledně nevyhnutelnosti zavedení zaručeného základního příjmu jako záchranné sítě pro armády propuštěných? Ale vůbec ne. Nejde jen o to, že i jeho minimální kalkulace, odpovídající třeba ekvivalentu 15 tisíc korun měsíčně na osobu, by finančně zruinovala jakýkoliv stát na planetě.
Daleko podstatnější je, že nic takového nebude prostě třeba.
Nikdy v historii lidstva se nestalo, že by se sociálně-ekonomický dopad zúrodňování, mechanizace či jakýchkoliv jiných inovací zastavil na masivní náhradě lidí chemií, biologií či stroji. K té sice došlo, ale tyto inovace a s nimi spjaté společenské procesy vytvořily vždy dokonce daleko větší poptávku po lidech, než odpovídalo lidské kapacitě uvolněné novými technologiemi a technikou.
Nejinak tomu bude v případě digitální revoluce. Ta vedle příležitostí samozřejmě přináší obrovská a nepředvídatelná rizika a hrozby, k těm ale nepatří masová nezaměstnanost. Proč tomu tak je, je už tématem pro jiný článek.
Autor je bývalý viceguvernér ČNB a do loňského ledna byl dloholetým šéfem České spořitelny. Je zakladatelem a předsedou správní rady 6D Academy.
