21. června 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kytarista-revolucionář poprvé na koni

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ne, to není Boris Hybner s kytarou. To je Jeff Beck, jeden z největších mistrů svého oboru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ne, to není Boris Hybner s kytarou. To je Jeff Beck, jeden z největších mistrů svého oboru. | foto: Reprofoto
PRAHA Ačkoliv se výraz legenda v souvislosti s četnými rockery bezpochyby nadužívá, v případě Jeffa Becka je namístě. Revolucionářský kytarista, který už před bezmála půl stoletím vehementně přispíval ke stavění hudebního světa na hlavu, zahraje tento čtvrtek 23. června u nás vůbec poprvé – a to v pražské Tesla Aréně.

Počátek Beckovy ságy sahá do března roku 1965, kdy zastoupil v populární britské kapele The Yardbirds Erika Claptona, první vycházející superhvězdu sólové kytary. Což byl úkol nevděčný, ale také přitažlivý. Mladík odkojený náruživým poslechem amerických desek s rockabilly a blues se role ujal bez bázně. A hany se nedočkal.

Jeho už navždy příznačný muzikantský avanturismus byl naopak pro londýnské publikum značně vzrušující, protože Beck vnášel do skupiny nové zvukové prvky, osobitou technickou brilanci i agresivitu. Tu předvedl ukázkovou destrukcí kytary ve slavné sekvenci filmu Zvětšenina Michelangela Antonioniho, zachycujícího – jakoby mimochodem – atmosféru Londýna na konci rozkvetlé dekády.

Společně s celoživotním přítelem a nástrojovým kolegou Jimmym Pagem, kapelníkem Led Zeppelin, pak stál u vzniku tvrdého rocku, jemuž se sice nikdy zcela neodrodil, ale neustále ho míchal s jinými žánry. Po zániku ambiciózního projektu vlastní The Jeff Beck Group, kde zářil talentovaný vokalista Rod Stewart, se vlastní cestu hledající experimentátor v půli sedmdesátých let obrátil k čistě instrumentální muzice.

Hodinářská jemnost

Na albech Blow By Blow i Wired propojil britský rock s americkým elektrickým jazzem, přičemž vyzařoval divokou energii, ale zároveň si uchovával smysl pro melodicky silná témata. Ta zpracovával s hodinářskou jemností. Tehdy potkal pražského rodáka, rovněž novátorského klávesistu Jana Hammera, se kterým pak léta spolupracoval.

Tradovalo se, že Beck je obtížný, věčně nespokojený partner, schopný bouchnout dveřmi uprostřed práce. Ale zároveň bylo jasné, jak jedinečně umí třeba jen pár tóny pozvednout nahrávky, ke kterým byl pozván coby vzácný host. Což využila například Kate Bushová stejně jako Roger Waters nebo Mick Jagger a řada dalších. On sám se ale s výjimkou komerčněji zaměřené desky Flash (1985), na níž dávný partner Stewart bravurně provádí obdobu moderního spirituálu People Get Ready, zaměřoval na orchestrální hudbu.

Amalgám jedinečného hráčského i koncepčního stylu představuje LP Jeff Beck’s Guitar Shop (1989) pouze v triu s klávesistou Tonym Hymasem, obstarávajícím na syntezátor i roli basisty, a technicky velkolepým a humorem oplývajícím bubeníkem Terrym Boziem, známým od působení s Frankem Zappou.

Cenou Grammy (Beck jich má celkem šest) poctěná deska ukazuje, proč je nezpívající a vokalistů se málem štítící kytarista přesto prvořadou hvězdou. Kdo viděl některý záznam Beckova koncertu, musel mít dojem, že ten nenápadný šlachovitý muž, v soukromí umanutý automobilový mechanik a sběratel, provádí na svůj nástroj doslova čarodějné kousky.

Už navždy bez trsátka

Perfektní hráčskou prstovou technikou (trsátka dávno navždy odložil), ovládáním vibrační páky, zkrocením zpětné vazby i totální symbiózou s mohutnou aparaturou a především s nástroji Fender Stratocaster, stavěnými na míru, se Beck vymyká zavedeným představám o tom, jak širokou výrazovou škálu lze z elektrické kytary vymáčknout. Burácivost střídá vypjatý jazz rock, výlety do zvukových vesmírů zase procítěné a klenuté melodie. Beck umí být zarputilý, ale zároveň hudbě odevzdaný, je perfekcionista a přitom neustálý pokusník. Jedinečný, od prvého tónu identifikovatelný, v podstatě nenapodobitelný. I když jeho speciální techniku rozebírají četní následovníci do posledního závitu.

Bručivý solitér se během skoro půlstoletého působení na čele rockového předvoje několikrát odmlčel, když mu asi nebylo jasné, jak pokračovat a zároveň se neopakovat. Asi by bylo ovšem odvážné říkat, že jeho nadšeně přijaté loňské CD Emotion & Commotion znamená cosi převratného. Jeden z největších a nejpůvodnějších kytaristů současnosti se toho všeho ale ujímá tak suverénně a citlivě, že i v Praze lze očekávat mistrnou záležitost. A tedy i něco nového.


Ondřej Konrád, hudební publicista
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.