19. července 2011 12:50, aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Labská bouda nezmizí. Bourat
podle plánu se nebude

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Turisté na Labské boudě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turisté na Labské boudě | foto: Shutterstock
ŠPINDLERŮV MLÝN Labská bouda to dlouho měla nahnuté, teď to však vypadá, že jedna z dominant krkonošských hřebenů přežije. Stavbu ze 70. let navíc s největší pravděpodobností čeká revitalizace.

Je to bezesporu jedna z nejkontroverznějších staveb Česka. Mezi odbornou i laickou veřejností budí emoce. Jedni ji nazývají železobetonovým monstrem, druzí tvrdí, že si již na ni zvykli a na místo, kde stojí, patří. Ekologům a KRNAP je Labská bouda trnem v oku proto, že představuje zátěž pro okolní přírodu, navíc stojí v první zóně Krkonošského národního parku.

ČTĚTE VÍCE O PŘÍPADU DEMOLICE BOUDY

Stát se proto snažil dlouhá léta objekt odkoupit a stavbu zdemolovat, KRNAP chtěl pak místo boudy zbudovat turistický přístřešek. Nyní mají důvod k radosti spíše zastánci boudy. Majitel Martin Pumr, který objekt koupil už během privatizace, se rozhodl, že ho státu k demolici neprodá. S informací přišel jako první deník Blesk.

Železobetonový kolos Labská bouda vadí ochranářům.

"Neseriózní jednání státu mě donutilo, abych to zarazil. Už tři roky roky se o odkupu jedná a jediné, co dokázali, bylo udělat Labské boudě negativní reklamu. Teď se mnou navíc nikdo tři čtvrtě roku nejednal a já k jednání nemám důvod," postěžoval si Pumr serveru Lidovky.cz.

Připustil ale, že kdyby ho stát oslovil, k jednacímu stolu by s ním ještě zasedl. "Malá šance tam ještě je," myslí si. Je však téměř jisté, že k odkupu by nedošlo ani po dalším jednání. "Ministerstvo životního prostředí zastává nadále stanovisko, že si nedovedeme představit, že by v době krize zaplatilo MŽP z peněz daňových poplatníků za objekt jeho soukromému majiteli desítky milionů korun," vzkázala serveru Lidovky.cz mluvčí úřadu Michaela Jendeková.

Anketa

Jste rádi, že Labská bouda v Krkonoších zůstane?

Ano, stavba se mi líbí. 447
Ano, je to sice ošklivá stavba, ale když tam stojí, ať na místě zůstane. 458
Ne, ta stavba je hrozná a hyzdí okolní krajinu. Měla by zmizet. 431
Je mi to jedno. 28

Podle majitele bouda kvůli událostem z posledních let trpí. "Spousta lidí je v domnění, že Labská bouda je zavřená a bude se bourat," dodal. I přes to se rozhodl, že objekt zachrání a zmodernizuje jeho interiér, vzhled stavby by měl však zůstat. "Budou se měnit podlahové krytiny, koupelny, toalety, část pokojů se změní na společenské prostory. Základní koncepce se ale měnit nebude, to prostě nejde," tvrdí Pumr. Na rekonstrukci se budou podílet lidé z Fakulty architektury ČVUT.

LABSKÁ BOUDA

Počátky Labské boudy sahají do roku 1830, kdy v těchto místech žena zvaná die Blasse vystavěla budku z kamení, kůry a roští, v níž prodávala kozí sýr, mléko a kořalku.

Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou rozšířili primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování návštěvníků.

V letech 1878–1879 přestavěl boudu hrabě Jan Harrach a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v letech 1888–1889.

Dne 6. 11. 1965 bouda kvůli neopatrnému zacházení řemeslníků s benzinovou lampou vyhořela.

Dnešní Labskou boudu vystavěla Konstruktiva, otevřena pro veřejnost byla v roce 1975.

Na přestavbu však bude majitel potřebovat povolení KRNAPU, který je dlouhodobě pro zbourání hotelu. "Pro nás je to podnikatelský subjekt jako každý jiný. Majitel musí přijít s nějakým projektem a my mu pak řekneme, co je a co není možné," komentoval záměr mluvčí parku Radek Drahný. Ten potvrdil, že KRNAPU bouda vadí hlavně kvůli tankům s lehkým topným olejem, které představují ekologickou hrozbu. Pumr se však brání. "Nádrže jsou ocelové, nemají žádné průsaky a vše je revidované, nevzniká žádná ekologická zátěž." Z jednání s KRNAPEM o modernizaci strach nemá. "Naše vztahy jsou naprosto korektní, nikdy nám neházeli klacky pod nohy."

Ministerstvo životního prostředí s majitelem o odkupu boudy několik let jednalo, k dohodě však nikdy nedošlo kvůli ceně. "S majiteli jsme se hádali o cenu, jinak se to ale vyvíjelo dobře," vzpomíná exministr životního prostředí Martin Bursík s tím, že po pádu vlády se projekt zastavil. Martin Pumr si tehdy řekl o 43 milionů. "V době hospodářské krize to bylo nereálné. Všichni by nás obviňovali, že zbytečně vyhazujeme peníze," dodal Bursík.

ogoOndřej Golis
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.