Ladislavu Štaidlovi se nelíbí chystaný muzikál o jeho bratrovi

Při přípravě scénáře dramatu pod názvem Zaslíbení – balada o lásce a smrti Hany Maškové a Jiřího Štaidla, pojal šéf činohry Zdenek Plachý myšlenku, že by bylo dobré text zkonzultovat s bratrem zesnulého textaře Ladislavem Štaidlem. "Říkali jsme si, že by nebylo špatné, kdybychom s ním probrali některé autentické dobové reálie. Ale poslat jsme mu jej nechtěli. Měli jsme v úmyslu mu jej přečíst. Vymluvil se však na nemoc a text z nás prosbami vymámil," vysvětluje Plachý svůj záměr.

Podle Plachého se v této situaci stalo to, co se stát muselo: Ladislav Štaidl jako divadelní amatér nebyl schopen se v něm zorientovat. "Číst divadelní scénář je opravdu něco úplně jiného než číst povídku nebo román. Vyčetl nám úplné nesmysly: že používáme při psaní hry intelekt, vyčetl nám, že do hry pleteme politický kontext, že je hra příliš náročná, že bere identitu jeho bratrovi a podobně. Vůbec nic nepochopil."

Zaslíbení – balada o lásce a smrti Hany Maškové a Jiřího Štaidla Krasobruslařka Hana Mašková zemřela v roce 1972 při autonehodě a rok po ní při střetu s nákladním autem zahynul Gottův dvorní textař Jiří Štaidl. Plachý soudí, že vztah obou byl mimořádně dramatický – Štaidl byl obklopen houfem svých obdivovatelek, Hana zase ve stínu své milující maminky, která s jejich vztahem zásadně nesouhlasila. Přemrštěná péče maminky o Hanu byla vyústěním tragédie, která se v jejich rodině stala. Drama Zaslíbení – balada o lásce a smrti Hany Maškové a Jiřího Štaidla – by mělo mít světovou premiéru 28. ledna 2011 v Národním divadle Brno. Autory jsou Marek Hladký a Lenka Plachá. Půjde o činohru, v níž zazní známé písně v autentických nahrávkách.

Plachý odmítá, že by si zveřejněním sporu konjunkturálně zařizoval reklamu ještě před uvedením hry, a tvrdí, že spor vyplynul přirozeně. "Pan Štaidl je svou poetikou a vnímáním světa někde úplně jinde než my. Z naší strany to není nic plánovaného." Umělecký šéf Mahenovy činohry vidí námět jako mimořádný: "Je to balada o lásce a smrti dvou slavných lidí, kteří zemřeli mladí. Ten příběh má v sobě prvky až antické tragédie – se všemi zásahy osudu, jimž byli vystaveni."

Ladislav Štaidl však na dotaz LN, jak zmíněný scénář hodnotí, reagoval pouze SMS a poněkud překvapivě vzkázal: "Ještě jsem scénář nečetl, takže je mi líto."



'Hra není estráda, jak by si asi Štaidl představoval'
Text hry je nyní již hotov. Jak říká Plachý, nabízí propracované dramatické oblouky postavy. "Mají nečekaný vývoj a pro každého herce, který si v tom zahraje, to bude velká příležitost. Ta hra není kronika ani estráda, jak by si asi pan Štaidl představoval. Je to žánrově balada, která vznikla velmi volně na motivy příběhu Maškové a Štaidla. Brněnští divadelníci o hře mluvili i s Karlem Gottem, který jim slíbil, že se na ni podívá.

"Snažil jsem se mu vysvětlit, ať nečte divadelní text, že to se musí umět, ale že jsme ochotni mu hru osobně prezentovat. Zatím neodpověděl," upřesňuje Plachý.

Autoři ovšem dobové reálie, které považují za důležité, ověřili mimo jiné u hudebního publicisty Jiřího Černého. Ten říká, že podle scénáře neodhadne, jestli hra bude dobrá, ale že v ní našel zajímavá místa. Podle něj je dobře, že někdo Jiřího Štaidla připomíná.

"Od roku 1973 už tady byly dvě generace, a kdo dnes vlastně ví, kdo to byl Jiří Štaidl? Ladislav měl výhrady, že příběh není autentický, ale já mu namítl, že v rámci autorské licence hra autentická být nemusí a že bych nic nezatracoval. Jirka je tam trochu romantizovaný, já ho poznal trochu jinak, ale kdo ví, v některých jeho textech by se romantika najít určitě dala. Koneckonců je to jen jedna hra a Jiřího texty tu zůstanou navždycky."

Plachý nemá obavy, že by uvedení hry mohly zhatit autorsko-právní spory. "Myslím, že nám pan Štaidl žádné potíže dělat nebude, protože snad pochopí, že inscenace může velmi napomoci renesanci pozapomenutého díla jeho bratra – textaře Jiřího Štaidla," uzavírá.