Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Lahůdka dvacátého století? Sekaná a karbanáky

Jídlo

  7:00
UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Sekaná a karbanátky bývaly na Slovácku ozdobami sváteční tabule. Pokrmy z mletého nebo sekaného masa se přitom dostaly na venkov až někdy v meziválečném období, ve 30. letech 20. století.
Velikonoční sekaná - ilustrační foto.

Velikonoční sekaná - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Byly brané za velkou pochoutku, řekla v sobotu etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová. Mezi běžná jídla se sekaná a karbanátky podle ní zařadila až během druhé poloviny minulého století.

Mezi válkami byla podle Kondrové sekaná pečeně lahůdkovou záležitostí a součástí svátečního stolu. „Nejvíce jsme se s tím setkávali na svatbách. O druhém svatebním dnu, kdy se chodilo takzvaně na popravky do rodiny nevěsty a do rodiny ženicha, byla sekaná vhodným pokrmem. Bylo ji možné podávat po studenu i za tepla. Také se do ní spotřebovalo to, co zbylo z hostiny prvního svatebního dne, kdy se podávalo vařené maso,“ uvedla Kondrová.

Sekaná, po které se zapráší. Bez mletého masa a s chutí papriky

Ke zbytku vařeného masa se podle ní přidalo mleté nebo sekané vepřové maso a udělala se sekaná pečeně. Podávala se obvykle s chlebem. Řada rodin si do sekané či karbanátků přidávala vlastní přísady či koření, recepty se tradují po generace. Do karbanátků se dříve často přidávalo králičí maso, což dnes podle etnografky vzhledem k jeho vysoké ceně a úbytku chovů králíků na vesnicích dělá už jen málokdo.

„Králičí maso patří v řeznictví k nejdražším. Dříve ale králíky téměř každý na vesnicí choval doma a bylo jich hodně. Králík tak byl na stole poměrně často a přidával se také do karbanátků. Byly pak třeba pochoutkou na Nový rok, když přicházely děti k babičce a nesly jí takzvaně koláč, tak dostávaly jako pohoštění karbanátky často s králičím masem,“ dodala Kondrová.

Selské rodiny ale maso neměly zdaleka každý den, vařilo se v neděli a ve svátky. Sekaná a karbanátky ztratily podle etnografky sváteční punc ve druhé polovině 20. století. „Většina populace si zvykla na stravování v závodních jídelnách, děti zase ve školních jídelnách, kde sekaná a další pokrmy z mletého masa získaly trošku negativní obraz v tom smyslu, že je tam možné namíchat všechno, co kde zbylo,“ dodala Kondrová.

Poctivě vyrobená sekaná a karbanátky ale podle ní vyhoví i nynějšímu trendu propagujícímu zdravou stravu. „Pokud se dělaly doma, dalo se tam vždy to nejlepší, co bylo. My se i na dnešní akci Vaříme v muzeu snažíme ukázat, že v tom skutečně není nic špatného,“ doplnila Kondrová.

Ivana Vlková z Prakšic na Slovácku vaří podle letitých rodinných receptů. V muzeu v sobotu smažila sucholožské karbanátky. „Je to recept od tchýně. Dělaly se druhý den po svatbě. Je to pomleté vepřové maso s bůčkem, cibule, olej, vajíčka, česnek, drcený kmín, majoránka a pepř. Specifické jsou tím, že je tam pórek a není v nich strouhanka,“ popsala Vlková, která návštěvníkům muzea předvedla i sekanou z vařené slepice, která se také dělávala na svatbu.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...