Podobně jako návrh knihovny světově uznávaného architekta Jana Kaplického i nová lávka přes řeku Ohři údajně vsází na organickou architekturu. Některá média ale tvrdila, že lávka je navrhnutá ve stylu Kaplického. Diskuze se rozpoutala i na architektonických fórech a sociálních sítích.
Možná proto se začalo tvrdit, že se inženýr Oto Řezanka přímo inspiroval kontroverzním „blobem“. Ten se však brání. Prý si mýtus stvořila média. „Vůbec jsem se neinspiroval dílem pana Kaplického, nemůžete navrhovat lávku podle knihovny,“ tvrdí.
Videomappingem oživujícím Kaplického blob zahájil festival nového cirkusu Letní |
Podle uznávaných architektů se ale návrh netrefil ani do stylu organické architektury, který Kaplický používal a který autor přiznává. „Myslím si, že se v žádném případě nejedná o zástupce organické architektury, potažmo i architektury jako takové. Spíše mi to připomíná nezvládnuté konstrukční cvičení,“ pustil se do díla architekt Petr Štěpánek.
To, že se kolem projektu skloňuje jméno Kaplického, považuje za nešťastné i architekt Peter Bednár. „V českém prostředí platí velmi spolehlivé pravidlo, že kdykoliv se někdo odkazuje svým počinem na Kaplického, Gaudího, Eiffelovku, nebo “organickou architekturu”, bude se jednat o trapnou katastrofu,“ míní.
Vizualizace blobu na Letné
„Pozitivum snad může být jen fakt, že tato stavba dohnala kult Kaplického knihovny tak daleko za hranici absurdity, že se snad další pokusy o odkaz na zajímavé dílo jeho redukcí na nejbanálnější prvky a následnou aplikací na téměř libovolné nešťastné místo v České republice setkají s oprávněným výsměchem a odmítnutím,“ dodal.
horké snímky ze včerejší kolaudace nové lávky přes Ohři; foto Řízek
Posted by Karlovy Vary - Karlsbad - Carlsbad on 8. říjen 2015
Autor návrhu Řezanka tvrdí, že na lávku zaznamenal mnoho kladných ohlasů. „Většinou jsou ty ohlasy pozitivní, ale věděli jsme, že barevnost vzbudí emoce. Určitě se reakce zlepší, až se lávka otevře, bude nasvětlená a kolem se utvoří zeleň,“ komentoval.
Snaha vyčerpat dotace
Projekt vznikl zhruba za rok a půl. S přípravou se chvátalo, aby se stihly dočerpat evropské dotace. „Smlouvu jsme podepsali v lednu 2014 a územní rozhodnutí jsme získali za půl roku, stavební povolení za další půl roku. Stavba trvala tak půl roku. Bylo to na naše poměry dost rychlé,“ míní Řezanka.
Původně lávka měla vypadat jinak a jako materiál se měl použít železobeton. Kvůli vodohospodářům se však plán musel opustit. Požadavkem totiž bylo, aby se dílo dalo v případě povodní zvednout.
