„Seznam jsme předali na žádost Evropské unie jako důvěrný, ale okamžitě unikl do tisku. A unie, která obvykle úniky nekomentuje, jej radostně komentovala. Vidím v tom porušení etických norem,“ řekl Lavrov po moskevské schůzce s šéfem italské diplomacie.
Moskva se domáhá slušnosti
Ministr odmítl tvrzení, že EU zavedla sankce proti Rusku na základě jakéhosi práva, zatímco ruské odvetné sankce jsou prý naprosto nelegitimní - to je podle něj absurdní logika. Podle Lavrova Rusko jen recipročně odpovědělo na jednostranný krok EU, která zavedla sankce proti 150 Rusům, a to ještě zdrženlivě, neboť na ruském seznamu je jen 89 jmen.
Také Kreml má podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova potíže porozumět unijní rozhořčené reakci na existenci ruské černé listiny.
Rusko předalo seznam nežádoucích osob Bruselu. Jako výraz důvěry |
Zklamání, že unijní diplomaté nechali do médií uniknout důvěrně poskytnutý seznam, vyjádřil ještě dříve Lavrovův náměstek Alexej Meškov. „V Moskvě panuje hluboké zklamání nad počínáním našich evropských partnerů. Samozřejmě, slušnost není politickou kategorií, ale ti lidé už překračují všechny meze, což nebudí nic jiného než rozčarování,“ prohlásil diplomat. „Jak lze důvěřovat takovým partnerům?“ dodal.
Každé jméno na seznamu se podle Meškova pečlivě prověřovalo, o každém se rozhodovalo individuálně a s konkrétními důvody pro zařazení.
‚Podraz‘ od Evropy
Už v neděli mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila za „podraz“ od evropských kolegů, že okolo ruského seznamu rozpoutali rozruch, ačkoliv si jej sami vyžádali pod záminkou předcházení nepříjemnostem poté, co se několik unijních politiků až na moskevském letišti dozvědělo, že mají vstup do Ruska zakázaný.
Zacharovová označila údiv a rozhořčení v EU nad ruským seznamem za „komedii“, protože Rusko dávno varovalo, že na unijní sankce analogicky odpoví. V rozhlasovém rozhovoru upozornila, že jakékoliv změny v unijním seznamu se podle principu reciprocity odrazí i na seznamu ruském, čili nelze vyloučit prodloužení černé listiny.
Více než polovina osob z dosud neoficiálního seznamu pochází z Polska, Švédska a tří pobaltských států. Z českých občanů je tam předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, dále novinář, europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Jaromír Štětina a bývalý komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle.
NĚMECKO ŽÁDÁ VYSVĚTLENÍ
|
