Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR chce hlavně zachovat historicky cenné budovy lázní jako celek, vlastníci nemovitostí v současnosti požadují zachování pouze tří památkově nejvíce cenných budov a ostatní by rádi nechali zbourat, uvedl prezident asociace Pavel Ries.
Podle viceprezidenta asociace Martina Kadrmana je v současnosti nutné zabezpečit budovy před příchodem zimy zejména tím, že budou provizorně zastřešeny a postupně vysoušeny.
Jedny z nejkrásnějších lázní Evropy- O samotných léčivých pramenech, které vyvěrají z úbočí vrchu Bučina, je první písemně dochovaná zmínka v pojednání dr. Václava Payera z roku 1522, který pracoval a bádal v nedalekých Karlových Varech. - Chemický rozbor místní vody udělal jako první dr. Fridrich Halle roku 1724. Vzhledem k pozitivním léčebným účinkům ji doporučil k užívání široké veřejnosti. Kolem roku 1790 pak byla kyselka stáčena a rozesílána do okolí v kameninových lahvích a následně vznikly prodejní pobočky v Karlových Varech, Praze a Vídni. - Romantické okolí léčivých pramenů bylo ideální pro vznik lázní. Za zakladatele lázeňství v Kyselce je považován baron Wilhelm, manžel baronky Antonie von Neuberg, která roce 1826 koupila zdejší panství. Během následujících let tam vyrostla první lázeňská budova, kolonáda a restaurace. Reklamou pro malé lázně byla návštěva řeckého krále Otty I. v roce 1852. Na jeho počest bylo hlavní zřídlo nazváno Ottův pramen. - Roku 1867 si Ottův pramen pronajal karlovarský vývozce minerální vody Heinrich Mattoni, který později koupil celé lázně. Mattoni nechal v Kyselce vybudovat stáčírnu a expedici minerálky s obytnými budovami a sklady. Následovaly velkorysé stavby lázeňských domů, hotelů, promenád a kolonády. Lázně měly vlastní elektrárnu a železniční linku pro expedici stáčené minerálky. Na vrchu Bučina nechal Mattoni postavit kamennou rozhlednu. Již kolem roku 1880 patřila Mattoniho kyselka k nejznámějším minerálním vodám světa. - Po Mattoniho smrti v roce 1910 začal postupný úpadek lázní, na kterém se citelně podepsaly obě světové války. Po 2. světové válce byly lázně Kyselka zestátněny a později využívány výhradně jako dětská léčebna. - Po roce 1989 přestal objekt fungovat jako lázně a o tři roky později byl Fondem národního majetku zprivatizován. Od té doby vystřídaly lázně Kyselka několik majitelů, v současné době patří větší část lázeňských budov firmě C. T. S. Duo, většinu pozemků a několik historických budov vlastní Karlovarské minerální vody (KMV). |
"Myslíme si, že město Karlovy Vary a Karlovarský kraj budou stát za námi," řekl Ries. Podle něj ale obě zmíněné instituce samy o převzetí budov neuvažují, a proto se k tomuto kroku odhodlala asociace. Pokud současní vlastníci požadavek asociace vyslyší, stanou se historické budovy v Kyselce prvními chráněnými objekty v jejím vlastnictví, doplnil Ries.
Na konci května zahájil karlovarský magistrát správní řízení s jedním z vlastníků historických budov, se společností Karlovarské minerální vody, kvůli možnému provinění v oblasti památkové péče. KMV jsou v kontaktu s oddělením památkové péče karlovarského magistrátu, uvedla dříve mediální zástupkyně firmy Bibiana Beňová. Letos v březnu orgán státní památkové péče vyzval KMV, aby zabezpečily objekty, které jim patří. Provedení prací bylo protokolárně zaznamenáno. Od té doby společnost neměla žádné indicie, že by zajištění objektů bylo nedostatečné, dodala Beňová.
Asociace v minulosti vyzývala také k vyvlastnění ohrožených historických objektů v Kyselce. "Pana ministra (kultury Jiřího) Bessera jsem o našem návrhu informoval. Obával se však, že převedení objektů v současném stavu na stát, by nebylo přijatelné," uvedl Kadrman.
Asociace poukazuje i na to, že už před dvěma lety tehdejší ombudsman Otakar Motejl konstatoval, že v případě lázní Kyselka selhal stát na všech svých úrovních.
