Boreliózy přibylo letos o 10 procent. Víc je i zánětů mozku od klíšťat |
Důvod? Lékaři již běžně volí nový, razantnější postup v léčbě tohoto infekčního onemocnění, jehož přenašečem jsou klíšťata. „Když jsem si antibiotika vyzvedávala, lékárnice byla překvapená, jak silné dávky mám brát. Dokonce poznamenala, zda se lékařka nespletla,“ vypráví pacientka.
Podle předního parazitologa Libora Grubhoffera se dosavadní dvoutýdenní léčba ukázala jako nedostatečná, příznaky nemoci se vracejí každému druhému. „Chápu, že veřejnost může být zmatena z razantnější praxe, z většího a delšího zatížení organismu antibiotiky. Nová praxe ale vyplývá z dlouhodobého pozorování, že dosavadní krátké schéma terapie selhává,“ vysvětluje Grubhoffer.
Nový postup není ale dán žádnou vyhláškou, záleží čistě na rozhodnutí lékaře. A třeba primářka pražské Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová s novým postupem nesouhlasí. „Léčba běžných forem borreliózy, tedy prvního a druhého stadia, je čtrnáct dní,“ říká. Nasazení antibiotik na měsíc by podle ní mělo být použito jen u těžších forem.
Pokud pacient nedostane správnou léčbu včas, může mu nemoc způsobit trvalé poškození mozku, srdce, kloubů. Ročně si v Česku diagnózu na lymeskou borreliózu vyslechne průměrně 4500 osob.
Letos jsou klíšťata nadprůměrně aktivní. Pomohla jim mírná zima a vlhké léto. „Hlášeno bylo již 1408 případů, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 216 případů infekce více,“ sdělil LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde se do 24. července nakazilo 181 lidí.
