Hlavně v případě, že si ředitelé myslí, že tím vlastně dělají drogovou prevenci. Místo toho ale provádějí represi, která ve své podstatě nemá na žáky žádný vliv,“ říká Michal Miovský z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se problematikou prevence u dětí zabývá.
Podle jeho slov většina testů na škole drogy neprokázala a ředitelé v tu chvíli prohlásili, že u nich tento problém tedy vůbec není. „Testy si nechávají dělat hlavně ty školy, kde se prevenci téměř vůbec nevěnují. Ředitelé ale mají pocit, že se díky tomu s drogovou problematikou rázně a po kovbojsku vyrovnají,“ dodal Miovský.
Navíc testy jsou většinou poměrně drahé. Podle odborníků by proto školy měly raději peníze vložit do kvalitních preventivních programů, diskusí a přednášek na toto téma než děti takovýmto způsobem zastrašovat.
Jenomže to je další problém. V Česku totiž existuje jen velice málo kvalitních a ověřených preventivních programů. Navíc ty, které jsou viditelné a hlavně politicky podporované a propagované, prý nejsou vůbec kvalitní.
„Politicky podporované programy jsou postavené pouze na dopadech užívání návykových látek, nebo třeba jen informují o šikaně nebo o tom, co jsou poruchy příjmu potravy. Ale to není prevence, to je jen informace, která nemá na děti žádný vliv,“ popsal Michal Miovský. Stejně neefektivní jsou podle něj i celoškolní besedy se známým člověkem, který během hodiny řekne žákům svůj příběh, a tím prevence končí. Mnohem účinnější je zahrnovat tuto problematiku už do výuky, hlavně do předmětů, které se jí alespoň částečně věnují, a mluvit o ní s žáky v menších skupinkách, za to ale intenzivněji. Jenomže preventivní účinné programy školu i jejich zřizovatele stojí peníze, které jim však většinou chybí.
Nedostatek financí na prevenci návykových látek připouští i ministerstvo školství. „Doufáme, že časem budeme moci krajům dávat na prevenci víc peněz. Zatím to vychází na deset korun čtyřicet haléřů na jednoho žáka na rok,“ řekla Lucie Prachařová z odboru speciálního školství ministerstva.
