Původní trest dva roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky mu snížil na 1,5 roku vězení s odkladem na dva roky. Místo pokuty 1,5 milionu korun má Adler podle nového rozsudku zaplatit 600.000 korun. Adler podle krajského soudu způsobil nižší škodu, než stojí v loňském rozhodnutí soudu nižší instance.
Ostatní tresty v kauze krajský soud potvrdil. Pro lékařku Dagmar Hrůzovou tak platí trest ročního vězení s podmíněným odkladem na dva roky a pokuta 800.000 korun. Další tři pracovníci banky dostali peněžité tresty. Případ je v dějinách české kriminalistiky ojedinělý.
Jde patrně o největší nelegální vývoz lidské tkáně z Česka do zahraničí. Proti původnímu verdiktu se odvolala většina odsouzených. Odvolání podal i státní zástupce. Byl spokojen s výší trestu, požadoval ale, aby byli pracovníci banky odsouzeni jako členové organizované skupiny. Pracovníkům tkáňové banky hrozilo až osm let vězení.
Nemocnice si přišla na sedm miliónů
Podle obžaloby bylo od září 2002 do října 2004 v 26 případech z Brna do společnosti Euroskinbank v Nizozemsku transportováno 597.000 centimetrů čtverečních kožních štěpů.
Brněnská fakultní nemocnice, která je zřizovatelem banky, přišla těmito transakcemi podle policejních expertů o sedm milionů korun.
"Hanebně si nechali platit za části lidského těla. Lidské tělo ale nesmí být předmětem obchodu," uvedl v listopadu v odůvodnění rozsudku soudce Aleš Dufek, který se touto kauzou zabýval. Vyjádření obžalovaných, že peníze od Euroskinbank dostávali na odbornou literaturu, označil za trapné výmluvy.
Tkáňová banka Brno patří k nejstarším ze sedmi zařízení tohoto druhu v ČR. Uchovává lidské tkáně a buňky, které jsou využívány při transplantacích. Vzorky kůže jsou odebírány hlavně zesnulým a pomáhají při léčbě lidí s popáleninami.
Přísná pravidla
Pro nakládání s lidskou kůží platí velmi přísná pravidla. Právě ty údajně Adler s kolegy porušil. Lidská kůže z České republiky je podle některých informací v západních zemích zajímavým artiklem. Při plastických operacích v ČR se používají štěpy kůže odebrané živým lidem nebo kůže z prasat. V západní Evropě lze ale použít při zákrocích také kůži odebranou dobrovolným dárcům po jejich smrti. Pokud je podle zákona lidská kůže vyvážena, může se tak stát jen v případě, že je určena pro konkrétního pacienta. Právě to se ale podle obžaloby v
případě Tkáňové banky Brno nestalo.
Ostatní tresty v kauze krajský soud potvrdil. Pro lékařku Dagmar Hrůzovou tak platí trest ročního vězení s podmíněným odkladem na dva roky a pokuta 800.000 korun. Další tři pracovníci banky dostali peněžité tresty. Případ je v dějinách české kriminalistiky ojedinělý.
Jde patrně o největší nelegální vývoz lidské tkáně z Česka do zahraničí. Proti původnímu verdiktu se odvolala většina odsouzených. Odvolání podal i státní zástupce. Byl spokojen s výší trestu, požadoval ale, aby byli pracovníci banky odsouzeni jako členové organizované skupiny. Pracovníkům tkáňové banky hrozilo až osm let vězení.
Nemocnice si přišla na sedm miliónů
Podle obžaloby bylo od září 2002 do října 2004 v 26 případech z Brna do společnosti Euroskinbank v Nizozemsku transportováno 597.000 centimetrů čtverečních kožních štěpů.
Brněnská fakultní nemocnice, která je zřizovatelem banky, přišla těmito transakcemi podle policejních expertů o sedm milionů korun.
"Hanebně si nechali platit za části lidského těla. Lidské tělo ale nesmí být předmětem obchodu," uvedl v listopadu v odůvodnění rozsudku soudce Aleš Dufek, který se touto kauzou zabýval. Vyjádření obžalovaných, že peníze od Euroskinbank dostávali na odbornou literaturu, označil za trapné výmluvy.
Tkáňová banka Brno patří k nejstarším ze sedmi zařízení tohoto druhu v ČR. Uchovává lidské tkáně a buňky, které jsou využívány při transplantacích. Vzorky kůže jsou odebírány hlavně zesnulým a pomáhají při léčbě lidí s popáleninami.
Přísná pravidla
Pro nakládání s lidskou kůží platí velmi přísná pravidla. Právě ty údajně Adler s kolegy porušil. Lidská kůže z České republiky je podle některých informací v západních zemích zajímavým artiklem. Při plastických operacích v ČR se používají štěpy kůže odebrané živým lidem nebo kůže z prasat. V západní Evropě lze ale použít při zákrocích také kůži odebranou dobrovolným dárcům po jejich smrti. Pokud je podle zákona lidská kůže vyvážena, může se tak stát jen v případě, že je určena pro konkrétního pacienta. Právě to se ale podle obžaloby v
případě Tkáňové banky Brno nestalo.
