Lepí nápisy na párky. Výstavou 'Toto! Kurva' chtějí komunikovat

"Chtěli jsme vytvořit komunikační prostor a vyplnit ho. Když už jdete na nákup, proč koukat jen na tupé nápisy a místo toho se nenechat něčím obohatit," říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Markéta Dolejšová, spoluzakladatelka experimentální skupiny Cancel.

Lidovky.cz: Jak vás projekt napadl?
Primárně to vzniklo tak, že jsme se bavili o tom, jak je těžké v současném světě vydávat poezii. Složitá komunikace s nakladatelem a finanční nákladnost... Říkali jsme si, že nejjednodušší by bylo rvát to do regálů. To byl vlastně první popud – dávat poezii do výrobků, na obaly, přidávat ji do mouky. Pak to vygradovalo do myšlenky, že regál je dobrý komunikační kanál, protože kolem něj prochází každý den stovky lidí, koukají do něj a on je přitom úplně prázdný. Tedy co se týče obsahu a sdělení. Motivací tedy bylo vnést smysluplnou komunikaci do regálů.

Lidovky.cz: Pomocí QR kódů si lidé mohou stáhnout váš manifest a samolepky. K tomu jste dospěli jak?
To jsem nerozhodli my, ale galerie ARTWALL v rámci projektu Artwall:Link. Link právě proto, že je tam přítomný ten internetový odkaz. Část výstavy je vždy v metru a část on-line na internetu. Jde tedy o propojení reálného prostoru a virtuálního. Přemýšleli jsme, jak náš projekt propojit s kyberprostorem a jako nejjednodušší nám přišlo právě zobrazení manifestu přes QR kód.

Lidovky.cz: A název „Toto! Kurva“?
To vzniklo tak, že jsme dávali dohromady slova, která teď v regálech jsou. Většinou to bylo něco jako „Super akce“, „Bezva sleva“, „Kup to hned“ a někoho napadlo klasické rčení „No toto, kurva? To snad není možný!“ Tak jsme se rozhodli to tak pojmenovat.

Lidovky.cz: Skupina Cancel uvádí, že neaspiruje na umělecký status. Jak byste tedy svoji činnost popsali?
Bojujeme s tím docela dlouho. Skupina Cancel vznikla na oboru Studium nových médií na Filosofické fakultě UK, což je primárně teoretický obor. Tam nám nikdy nikdo neříkal, že bychom se měli profilovat jako umělci, ale my jsme si tuhle praktickou skupinu založili a děláme spoustu projektů. A celou dobu si říkáme, co vlastně jsme? Je to takové hybridní – praktické projekty, těžko říct, jestli jsou umělecké, vždy je do nich ale zapojena nová technologie. Ale vypadá to, že nálepka umělců už je na nás asi nalepená. Otázka je, co my s tím.

Lidovky.cz: Proč jste si v obchodech vybírali jen rychloobratové zboží. Byl to záměr?
To byla náhoda. Vždycky jsme vletěli do toho obchodu a polepili, co se dalo. Zároveň jsme záměr konzultovali s právníky, protože víme, že není úplně v pořádku lepit na cizí majetek samolepky. Všichni nám říkali, že ta škoda nesmí přesáhnout 10 tisíc korun. Takže jsme vybírali levnější zboží. Asi bychom nepřelepovali nic drahého.

Lidovky.cz: A jak reagovala obsluha, když jste lepili samolepky třeba na housky?
Překvapivě vůbec nijak. Nejdřív jsme se báli, že s námi vymetou, ale vůbec nikdo se neozval. Zpočátku jsme byli supertajní, skoro špionážní akce. Jeden měl samolepky pod kabátem, druhý naběhl s foťákem, ale pak jsme zjistili, že obsluze je to úplně jedno. I když nás přistihli, tak se jen podívali, nadzdvihli obočí a nechali nás jít. Možná už je obsluha také lehce anestetizovaná tím nákupním prostředím. Už je jim všechno jedno.

Lidovky.cz: Kdyby vaše výstava měla něco změnit, co by to mělo být?
Je otázka, jestli to reálně něco může změnit. Máme takovou tu idealistickou touhu znovu vytvořit komunikační prostor. Když si vybavíte městské tržiště, tak to bylo místo, kde lidé korzovali s košíky, povídali si a hádali se. Teď to tak není. Jdete do krámu, nerozhlížíte se kolem sebe, čím méně lidí potkáte, tím líp. Narvete nákupní vozík a jdete zase pryč. Takže to byla idea - využít toho prostoru. Když už jdete na nákup, proč koukat jen na tupé nápisy a místo toho se nenechat něčím obohatit, nezamyslet se, nepodívat se na umění?

Lidovky.cz: Už máte zpětné reakce od lidí?
Překvapivě ano. Ozývají se nám lidé na e-mail a ptají se, jestli můžou lepit dál naše samolepky. Napsali nám lidé z Českých Budějovic i Liberce, jestli se mohou také zapojit do akce. A hodně lidí po Praze. Ti nám posílali i svoje texty na nálepky.

Lidovky.cz: Plánujete v akci pokračovat?
Ne ve velkém rozsahu. Věnovali jsme se tomu dlouho a dovedli jsme to do jisté fáze, teď čekáme, co se bude dít dál a jestli to bude žít samo.

Výstava Toto!Kurva Interaktivní projekt Toto! Kurva, který propojuje angažované umění s technologií QR kódu, je k vidění ve vagonech na lince metra B. Pomocí QR kódu si zájemci mohou přes chytré telefony stáhnout manifest experimentální skupiny Cancel. Výstava obsahuje 16 fotografií, na kterých se objevuje spotřební zboží ze supermarketů označené samolepkami s různými vzkazy. Na snímcích v metru tak můžete vidět šunku, toaletní papír, ale i chleba se samolepkou "toto kurva". K vidění jsou ale také nápisy "Volal mi a brečel“ na sklenici s utopenci, Čokoládová figurka Mikuláše se zase ptá "Proč sem chodíš?" Každá fotografie ve svém pravém dolním rohu zároveň nese QR kód - po jeho sejmutí si cestující mohou přečíst manifest projektu (nepotřebují k tomu internetové připojení) a zároveň odkaz na web projektu, kde je i soubor pdf s archem původních nálepek. Zájemci z řad veřejnosti se tak do guerillové akce mohou zapojit na vlastní pěst a stejně jako členové experimentální skupiny Cancel šířit podle jejich slov "emoci a kurevský teplo domova“. Řada cestujících už sdílí fotografie. Fotografie ve vagonech metra na lince B „Toto! Kurva vnáší běžný jazyk do kvazi-veřejného prostoru supermarketu. Jako jmelí napadá reklamní čtivo, jazyk sloganů, návodů a popisků složení na zadních odvrácených stranách. Mluví řečí, která zní jako ta lidská. Obsahuje emoci, kurevský teplo domova a intimitu. Rozpíná se v odosobněných kartonových větách, jejichž každé slovo bylo zaplaceno,“ píší autoři projektu, členové experimentální skupiny Cancel, ve svém manifestu na webu www.totokurva.cz