Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

'Létat jsme se učili v Olomouci'

Svět

  10:20
HERCLIJA - Hugo Marom, brněnský rodák a veterán letecké války o Izrael, byl jedním ze tří pilotů, kteří měli koncem 40. let v rámci československé zbrojní pomoci dovézt vznikajícímu židovskému státu poslední letouny Spitfire. Nestalo se. Zaplacená letadla nakonec zůstala v Československu.

Legendární "Černý Spitfire" izraelského prezidenta Ezera Weizmana. Létat se na něm učil v Českých Budějovicích.

„Tenkrát akorát začaly problémy s komunisty, proces se Slánským atd., a tak jsme nakonec dojeli do Izraele vlakem,“ říká LN usměvavý muž dosud výbornou češtinou.

 Právě rozsáhlé zbrojní pomoci, kterou Československo poskytlo před 60 lety vznikajícímu židovskému státu, je zasvěcená probíhající výstava českého Vojenského historického ústavu (VHÚ) v Hercliji.


Hugo Marom Hugo Marom není zdaleka jediným pamětníkem pohnutých událostí. „Z té první čs. jednotky v Olomouci, co jsme dokončili výcvik podle RAF, nás zůstalo naživu asi pět,“ kývá u expozice hlavou směrem ke skupince veteránů. A také k manželce: „Byla v brigádě ve Velké Střelné, brali jsme se v Košicích,“ dodává.

Pilotní boty Luftwaffe
Výcvikem v Olomouci se může pochlubit i Meir Šeffer, po odchodu na Blízký východ letecký instruktor. „Byl jsem tu nejstarší ze všech - když jsem se učil létat, bylo mi už 26 let,“ usmívá se. Tady v Izraeli jsem kvůli tomuhle handicapu zprvu nemohl na stíhačku, ale jen na dvoumotorová letadla. Později jsem přitom létal i na spitfirech či meteorech,“ vzpomíná 86letý muž pobaveně na své začátky v židovském státě. Mezi přítomnými jsou také veteráni vyškolení v Hradci Králové nebo Českých Budějovicích.

Uvozovky dolníBen Gurion:
Zbrojní dohoda s Čechy byla největší pomoc, kterou jsme tehdy dostali, a pochybuji, že bychom bez ní obstáli.Uvozovky horní


Právě tam se krátce zacvičoval i pozdější izraelský prezident Ezer Weizman. Podle autora výstavy Michala Buriana jsou v Hercliji i rarity, které se v Čechách předtím neobjevily. „Nejaktuálnější zajímavostí jsou pilotní boty, které nám po zesnulém otci, jenž v roce 1948 prošel výcvikem v Československu, donesl jeho syn.

Meir SchefferPůvodně patřily německé Luftwaffe,“ upozorňuje. To, že židovští piloti zpočátku užívali německé uniformy, potvrzuje také Robert Speychal z VHÚ. „Na výstavě máme pilotní kombinézu, na níž je patrná silueta německé nášivky Luftwaffe - tedy orlice v letu držící hákový kříž. Nášivka je odpáraná, ale silueta tam pořád je,“ říká český historik.

„I z vystavených fotografií izraelských letců je patrné, že nosili všechno: německé uniformy, kukly i boty.“ Ačkoliv česká strana usilovala o to, aby se na výstavě objevily i dobové zbraně, a vojenské muzeum v Tel Avivu přislíbilo jejich zapůjčení, k vidění tu nakonec nejsou. Z bezpečnostních důvodů.

Pomoc oběma stranám
„Zbrojní dohoda s Čechy byla největší pomoc, kterou jsme tehdy dostali, a pochybuji, že bychom bez ní obstáli,“ zhodnotil svého času přínos Československa nově vznikajícímu Izraeli jeho zakladatel David Ben Gurion.

Jeho slova dnes doplňuje český generální honorární konzul v Izraeli Chanan Rosen: „V prvé řadě to bylo díky T. G. Masarykovi,“ upřesňuje pro LN pamětník, který přišel do Palestiny před sedmdesáti lety. Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že Izrael tehdy za československé zbraně zaplatil asi tři čtvrtě miliardy dolarů.

Zbraně Praha posílala do britské mandátní Palestiny už několik měsíců před vyhlášením Izraele v květnu 1948. Mířily k židovským povstaleckým organizacím bojujícím proti Britům i zdejším Arabům. A to navzdory platnému zbrojnímu embargu.

„Ti lidé dobře vědí, proč jsme jim tenkrát pomáhali, a uvědomují si, že jsme potom pomáhali i arabským státům. Ale říkají: v době, když jste dodávali zbraně nepřátelům, jsme už byli schopni se ubránit. V době, kdy jste pomáhali nám, bychom se neubránili,“ shrnuje aktuální izraelský pohled autor výstavy Burian.

Autor: