26. března 2017 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Letní čas je tady. A rozhozené biologické hodiny také

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 68Diskuse
Letní čas | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letní čas | foto: Shutterstock
PRAHA V noci na naděli začal letní čas a někteří lidé si budou stěžovat, že jim změna způsobí poruchy spánku a zaviní, že budou unavení ve dne. Jak moc nás tedy denní světlo a jeho posuny ovlivňují?

Jenom na chvíli ještě zůstaňme u samotného letního času. Poprvé byl zaveden za první a poté za druhé světové války. Na našem území pak opětovně začal platit v roce 1979 a od té doby se používá (nyní už po sedm měsíců v roce).

Ve válce byl jeho význam zřejmý: lidé, kteří jsou v zázemí, ráno vstanou, moc toho nenasvítí a jdou do práce. Když se pak večer vrátí, je díky letnímu času denní světlo o hodinu déle, často ještě v době, kdy jdou spát, takže ušetří energii, která by jinak byla zapotřebí na večerní svícení.

Jenomže v dnešní době svícení (i díky úsporným zářivkám) spotřebovává jenom zlomek elektřiny. Dnešní ledničky, mrazáky či třeba klimatizační zařízení jedou stále, bez ohledu na to, jaký čas ukazují hodiny. Světlo prodloužené do večera pak lidé dokážou využít k jiným energeticky náročným aktivitám. Výzkumy v USA a v Rakousku ukázaly, že díky letnímu času lidé i večer jezdí auty častěji a na delší vzdálenosti, než kdyby měli do západu slunce o hodinu času méně. Spotřebují tak více pohonných hmot.

Letní čas

Ekonomické či energetické přínosy letního času jsou problematické. S určitostí se však dá říci, že může prospět k příjemnějšímu využití volného času. Prodloužené denní světlo umožňuje delší pobyt venku, více sportování, delší návštěvy přátel a také třeba delší vysedávání v zahradních restauracích.

Rozhozené biologické hodiny

Musíme však za dlouhé večery ozářené letním sluncem nejdříve zaplatit špatným spánkem a únavou? Odborníci se úplně neshodnou.

Fyzioložka Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd, se ve svých výzkumech zabývala tím, jak živočichové, zejména savci, vnímají vnitřní, „biologický čas“. Jak říká, jarní posun o hodinu dopředu je nepřirozeným zásahem do biologických rytmů člověka. Část lidí na tuto změnu reaguje citlivěji a hůře se s ní vyrovnává.

„Lidé, kteří už vstávali do světla, se po přechodu na letní čas zase najednou probouzejí do tmy. A potřebovali by právě to ranní světlo, aby se jim biologické hodiny po změně času snáze předběhly,“ připomíná profesorka Illnerová.

Oproti tomu podzimní návrat ke středoevropskému času je podle ní pro organismus snadnější, protože lidské biologické hodiny mají tendenci se spíše zpožďovat.

Také pražský psychiatr a somnolog (lékařský odborník na spánek) Peter Šóš konstatuje, že přizpůsobit se novému času může citlivým lidem trvat i několik dnů. Změna jim může přinést problémy s nespavostí, ztrátou pozornosti i depresivní stavy. „Posouvání hodin jakýmkoliv směrem mění náš základní časový impulz, jímž je světlo, podle nějž se nastavuje náš přirozený čtyřiadvacetihodinový cyklus,“ uvádí.

Výzkumem spánku se dlouhodobě zabývá rovněž profesorka neurologie Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ve srovnání s jinými poruchami spánku, které někdy vyžadují i dlouhodobé léčení, jí potíže způsobené přechodem na letní čas připadají méně významné. „Při cestování do jiného časového pásma lidé posun o hodinu obvykle ani nezaregistrují, zasáhne je až posun o dvě hodiny a více,“ hodnotí.

Připouští však, že záleží i na věku. „Mladší lidé bývají obvykle přizpůsobivější než osoby starší, známe to i ze směnného provozu. Zhruba do padesáti let věku lidé hodinový časový posun obvykle snášejí docela dobře. Se stoupajícím věkem však už takovou změnu mohou snášet hůř,“ konstatuje.

Švédské infarkty

Výzkumy příležitostně ukazují, že posuny času nejenom narušují některým lidem spánek, ale mohou taky způsobit zdravotní problémy, které zahrnují nespavost, ztrátu pozornosti nebo bdělosti a také depresivní a úzkostné stavy. Některé studie naznačují zvýšenou četnost srdečního infarktu v období sezonního přizpůsobování se času.

„S narušením spánkového rytmu například u lidí v nočním směnném provozu dochází ke zvýšení aktivity nervového systému a zvýšení rychlosti srdečního rytmu. Kromě toho dochází k nabuzení imunitního systému, který vede k vyplavování látek imunitní odpovědi, cytokinů, jež prostřednictvím zánětlivé reakce mohou poškozovat cévy,“ přibližuje doktor Šóš a doplňuje, že dalšími, ne zcela konzistentními nálezy jsou zvýšení množství pracovních úrazů, dopravních nehod i sebevražd v období bezprostředně po změně času.

S nejrozsáhlejší studií přišli v roce 2008 vědci z Institutu Karolinska, což je uznávaná švédská lékařská škola, jejíž profesoři rozhodují o tom, kdo dostane Nobelovu cenu za medicínu. Výzkumníci při studii sledovali švédské lékařské statistiky od roku 1987 a vyšlo jim, že počet srdečních infarktů v prvním týdnu po přechodu na letní čas stoupne v jejich zemi asi o pět procent. Při skončení letního času zvýšení nezaznamenali.

Švédští vědci publikovali tento poznatek v renomovaném New England Journal of Medicine. Nicméně jejich tvrzení už nedoložily obdobně reprezentativní výzkumy v jiných zemích publikované v uznávané literatuře.

Některé státy světa, například Chile, Argentina, Bělorusko či Turecko, přešly na stálý letní čas a už se nevracejí k času astronomickému. Obyvatelé tedy neprocházejí dvakrát ročně šokovou změnou a v létě si i tak užívají dlouhého dne. Avšak někdy si stěžují, že v zimě jim vadí pozdní východy slunce.

Rusko se rozhodlo, že od roku 2011 bude celoročně používat letní čas. Ale už v roce 2014 došlo ke změně. Lidé, zejména na severu země, si stěžovali, že dopoledne měli příliš dlouho tmu. Statistiky také naznačovaly, že je kvůli tomu více dopravních nehod. Od podzimu 2014 tedy v Rusku platí jen standardní čas podle příslušné časové zóny a nemění se.

Nedostatek spánku vadí

Také lidé se spánkem kratším než sedm hodin zažívají během posunu času větší potíže s narušením jeho kvality než lidé s delší obvyklou dobou strávenou v posteli. Potíž je samozřejmě v tom, že takových lidí, kteří málo spí, přibývá.

Naše spaní v nedávné historii zasáhla mnohem významnější a trvalejší změna, než je posun času dvakrát za rok. Spánku máme podstatně méně.

„Mezi roky 1960 a 2000 se průměrná doba spánku zkrátila zhruba o hodinu, z asi osmi na sedm hodin,“ konstatuje profesor Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Oproti době před více než sto lety je pak současná průměrná doba spánku kratší asi o dvě hodiny.

Ke změně vedla změna životního stylu daná lepším osvětlením a možností déle pracovat anebo později také příležitostí ke sledování nočního televizního vysílání či vysedávání u internetu. Ovšem modré světlo obrazovek televizorů a displejů počítačů a mobilních telefonů narušuje tvorbu hormonu melatoninu, který mimo jiné napomáhá zdravému spánku.

Lékaři přitom jako ideální doporučují spánek v trvání 7,5–8 hodin denně. Výjimečně se pak připouštějí hranice spánku mezi šesti a devíti hodinami denně. Ale tyto krajní limity už nejsou pro každého. Zkracování spánku totiž není dobré. „Ukazuje se, že nedostatek spánku vede k vyššímu výskytu onemocnění srdce a cév,“ poznamenává profesor Šonka.

„Stejně tak roste riziko onkologických onemocnění,“ navazuje profesorka Nevšímalová. „Výzkumné práce sledující zdravotní sestry v třísměnném provozu, tedy často s nedostatkem spánku, u nich našly častější onemocnění karcinomem prsu než u žen v kontrolní skupině. Také u mužů s nedostatkem spánku se ukázalo vyšší riziko karcinomu prostaty. Zdá se, že to souvisí s narušením přirozeného rytmu organismu a s dlouhodobým oslabením ve vylučování spánkového hormonu melatoninu.“

Ale mohou se objevit i jiné, vlastně nečekané potíže. „Jednou z nich je metabolický syndrom, vlastně riziko obezity. Zajímavé přitom je, že obezitou v důsledku abnormálního spánku mohou trpět nejenom lidé, kteří spí málo, třeba jen čtyři pět hodin, ale také osoby, které spí hodně, pravidelně přes devět deset hodin. Není přitom zcela jasné, proč tomu tak je,“ doplňuje Soňa Nevšímalová. S obezitou samozřejmě roste riziko vzniku cukrovky. Dlouhodobé zkracování nočního spánku vede i k riziku vysokého krevního tlaku, a tím i infarktů či cévních mozkových příhod.

Pokud si tedy stěžujeme na potíže způsobené dvakrát ročně při změně času, asi bychom neměli přehlédnout, že naše případné každodenní ponocování je svým negativním vlivem ještě podstatně překoná.

JOSEF TUČEK
  • 68Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.