Fricková ale řekla, že rod Lichtenštejnů se tímto aktem nevzdává nároků na majetek zabavený v Československu po druhé světové válce na základě poválečných dokumentů. Právě náhled na tuto věc obě země rozděluje. "Není tomu tak, že by se knížecí rodina vzdávala majetkových nároků ... to je otázka právních pozic. Ani to memorandum, ani to prohlášení se toho nijak netýkají," uvedla šéfka lichtenštejnské diplomacie.
Nejen kvůli sporným otázkám z 20. století, ale i mnohasetleté společné historii se ministři zahraničí dohodli také na vzniku komise historiků, která má překonat rozdílné pozice v pohledu na historické otázky a též prozkoumat dosud neprobádané dějiny. Komise má začít fungovat příští rok.
Českou republiku a Lichtenštejnské knížectví rozděluje spor, na jehož pozadí je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě takzvaných Benešových dekretů po druhé světové válce. Lichtenštejnsko považuje postup tehdejšího Československa za neoprávněný, protože dekrety se měly týkat Němců, nikoli lichtenštejnských občanů.
Překonat rozpory má pomoci právě i nová komise. "Pokládáme základní kámen k prohloubení vzájemných vztahů," uvedla Fricková. "Dnešním dnem začíná nové období v česko-lichtenštejnských vztazích. Po mnoha letech oficiální nekomunikace obě země dospěly k názoru, že tato situace není produktivní," řekl k tomu Kohout. Dodal, že diplomatické styky obě země navázaly po sedmdesátileté proluce.
Už zbývá jen Bhútán a Marshallovy ostrovy
Konstituční dědičná monarchie Lichtenštejnsko patří k nejmenším zemím Evropy. Na rozloze 160 kilometrů čtverečních žije jen kolem 35.000 obyvatel. Dnešním jednáním se podle ministrů otevřel také prostor pro zahájení jednání o smlouvě zamezující dvojímu zdanění.
Česká vláda s navázáním diplomatických vztahů souhlasila v červenci, knížectví tím také uznalo existenci České republiky. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že počet zemí, s nimiž nemá Česko diplomatické styky, se po dnešku snížil na dvě. Podle ministerstva to je nyní Bhútán a Marshallovy ostrovy.
