16. března 2011 8:06, aktualizováno  13:40 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Lidé u poškozených reaktorů musí
počítat s tím, že nepřežijí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 26Diskuse
Odborníci měří míru ozáření lidí z blízkosti elektráren v prefektuře Fukušima. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Odborníci měří míru ozáření lidí z blízkosti elektráren v prefektuře Fukušima. | foto: ČTK
PRAHA Zatímco se desetitisíce, možná statisíce lidí snaží dostat co nejdále od poškozené jaderné elektrárny Fukušima, existuje malá skupinka pracovníků elektrárny, která se s nasazením vlastních životů snaží zabránit tomu, aby se atomový reaktor ještě více vymkl kontrole. Na ty teď spoléhá celý svět a doufá, že se jim podaří situaci zvládnout. Od pátečního zemětřesení a tsunami zemřelo pět pracovníků jaderné elektrárny.

Z elektrárny bylo hned po výbuchu evakuováno 750 pracovníků. 50 techniků i přes vysoké riziko ale zůstává v elektrárně a snaží se zchladit přehřáté reaktory. "Bojím se, že dostávají vysokou dávku záření a nedokáží ve své práci pokračovat dlouho. Jejich nasazení je na pokraji sebeobětování," uvedla Agnes Buzynová z radiologické bezpečnostní organizace.


Zaměstnanci poblíž poškozeného reaktoru nyní pracují v krátkých směnách. "Dokud to jen trochu půjde, pracovníci budou střídáni tak, aby u nich dávky nedosáhly hodnot, které by je ohrozily na zdraví a na životě. Musíme si ale uvědomit, že podobně jako u hasičů je součástí povolání těchto lidí možnost situace, kdy budou muset v zájmu záchrany života a zdraví mnohem větší skupiny lidí svůj život obětovat," uvedla včera v televizním pořadu Hyde Park předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Společnost Tepco, která elektrárnu provozuje, o zaměstnancích zatím neřekla téměř nic. Z několika detailů, které zveřejnila, je ale možné si udělat alespoň částečný obrázek. "Od pátečního zemětřesení a tsunami zemřelo pět pracovníků, 22 dalších bylo zraněno a dva se pohřešují. Jeden zaměstnanec musel být hospitalizován poté, co se náhle chytil za hruď a nebyl dále schopen zůstat na nohou. Další musel být ošetřen, když ho zasáhly radioaktivní látky poblíž jednoho z poškozených reaktorů. Při
výbuchu reaktoru 3 utrpělo zranění 11 pracovníků," uvedl The New York Times.

Podle expertů je Fukušima 1 kontaminována zářením do té míry, že je nemožné, aby technici u reaktorů pracovali po delší dobu. V nejhůře zasažených částech elektrárny se tak pravděpodobně velmi rychle střídají, třeba i po minutách.

Podívejte se:

Drábovou silně znepokojilo, když japonské úřady naměřily u jednoho z reaktorů elektrárny Fukušima radiaci o síle 400 milisievertů za hodinu. "Dávka považovaná ještě za dávku neohrožující bezprostředně život a zdraví je totiž o polovinu nižší. Mluvíme však o síle záření přímo u reaktoru, kde se pohybuje jen minimum lidí. V Tokiu podle mého názoru nebezpečí nehrozí," řekla Lidovým novinám Drábová.

Nejvyšší míra radiace, které byl zaměstnanec Fukušimy 1 podle dostupných informací vystaven, bylo 100 milisievertů. Za limit ozáření se v těchto případech považuje 200 milisievertů. Zůstává však otázkou, nakolik jsou údaje poskytované japonskými úřady věrohodné.

Co hrozí ozářeným

Při velkém ozáření (několik desítek sievertů) dochází k velkým změnám v mozku a k těžké poruše vědomí. Silně postižená je i trávicí soustava. Ozářený umírá během několika hodin. Při středním ozáření (jednotky sievertů) dochází u ozářeného k vodnatým průjmům s příměsí krve, zvracení, k dehydrataci a ledvinovému selhání. Ozářený obvykle umírá 1.-2. týdny po ozáření.

Slabší ozáření postižený zpravidla přežívá - trpí však krvácivým syndromem a anémií. Například postiženým v Černobylu nejprve zčervenala kůže (později zčernala a začala se odlupovat), zvraceli, otekly citlivé tkáně, jako např. jazyk a postupně začal kolabovat celý organismus.

Personál v elektrárně má především zabránit tomu, aby se palivo v jaderné elektrárně roztavilo. Pokud by totiž následně selhaly ochranné systémy a roztavila by se i reaktorová nádoba, daly by se velmi vážné důsledky očekávat do vzdálenosti několika desítek kilometrů od elektrárny.


Důsledky uniklé radiace by se však měly omezit jen na Japonsko a neměly by nijak ohrozit okolní státy nebo dokonce kontinenty. "I kdybychom tu za čtrnáct dní nebo měsíc něco z Fukušimy naměřili, tak to budou stopové hodnoty, které nás, Evropu, rozhodně neohrozí." zdůraznila Drábová s tím, že radiace ohrožující život a zdraví neovlivní ani japonské sousedy, výraznějšímu nebezpečí by totiž neměli být vystaveni ani obyvatelé Tokia, které je od Fukušimy vzdáleno 250 kilometrů.


Operátoři i při katastrofě zůstávají na elektrárně, říká šéfoperátor z Temelína Bohdan Zronek

* LN Představme si, čistě teoreticky, že by se temelínská elektrárna dostala do podobných problémů jako Fukušima a vy jste právě doma. Dovede si představit, že si na zavolání sbalíte nejnutnější věci a pojedete do práce?

Na takovou eventualitu musíme být samozřejmě připraveni, počítá s ní i havarijní plán, podobně jako na japonských elektrárnách. Pokud by se na Temelíně stala podobná havárie, při jakémkoliv úniku radiace, při jakékoliv katastrofě by obsluha i část technického personálu zůstávaly na místě. Protože se ale směny musejí střídat, museli bychom dopravit na elektrárnu i další směnu k vystřídání.

* LN Jak by taková doprava probíhala?

Stejně jako v Japonsku. Připravení lidé by na základě situace dostali vhodné ochranné pomůcky a autobusem by odjeli na elektrárnu. Opět za jakýchkoliv vnějších podmínek s ohledem na aktuální situaci. Stará směna by pak odjela opačným směrem. Blokové dozorny, kde pracují operátoři, jsou chráněny filtrací, která brání, aby se dovnitř dostal kontaminovaný vzduch. Operátory na směně by tedy radioaktivita neměla nijak ohrozit. Vedoucí směny by ale samozřejmě musel vysílat pracovníky na různá místa. Tito technici by byli schováni v krytu přímo v areálu elektrárny, odkud by patřičně vybaveni (např. dýchacím přístrojem a ochranným oděvem) vyráželi pracovat tam, kde by to bylo potřeba. Stejným způsobem zřejmě postupuje likvidace havárie i na Fukušimě.

* LN Jste si však jistý, že by všichni zaměstnanci, kteří k tomu dostanou příkaz, skutečně dojeli na elektrárnu, z níž stoupá dým? Pro většinu lidí je taková představa víc než hrozivá...

Pokud pracujete na jaderné elektrárně, máte pochopitelně širší znalosti v oboru než naprostý laik. A co někdy vypadá hrozivě, nemusí být ve skutečnosti tak nebezpečné. Když víte, o co ve skutečnosti jde a jak se to dá řešit, odpovídá tomu i míra vašeho strachu. Podobné je to s nebezpečím radioaktivity. Proti vnější radioaktivitě se poměrně snadno ochráníte speciálním oděvem, důležité je, aby nedošlo k vnitřní kontaminaci, abyste nesnědl kontaminované jídlo, nevdechl kontaminovaný vzduch, tedy používáte respirátor, případně dýchací přístroj. Pak můžete riziko omezit na minimum. Já jsem proto přesvědčen, že by si v případě havárie všichni zaměstnanci Temelína plnili své povinnosti podobně profesionálně, jako to dnes dělají naši japonští kolegové.

Lidovky.cz, aniMiloslav Janík, kesMarek Kerles
  • 26Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz