Čínský prezident Si Ťin-pching na závěr summitu dvacítky ekonomicky vyspělých zemí uvedl, že jejich zástupci se dohodli na nutnosti zastavit pokles globálního obchodu a lépe koordinovat svá opatření v oblasti makroekonomiky. Země G20 se ale musejí z krátkodobě zaměřených opatření přeorientovat na dlouhodobější politiku.
Vlády G20 rovněž daly najevo „odpor k protekcionismu v obchodě a investicích ve všech jeho formách“. Slíbily, že nebudou devalvovat své měny proto, aby tím posílily vývoz. Vyzvaly rovněž ke spolupráci na omezení daňových úniků a rovněž apelovaly na zvýšení pomoci pro běžence a země, které je přijímají.
Dohoda o Sýrii nebude. Šéfové diplomacií USA a Ruska se nedomluvili |
Lídři se v obecné rovině shodli i na potřebě znemožnit financování teroristických skupin, zásadní pokrok v boji proti takzvanému Islámskému státu či v řešení syrského konfliktu však neučinili. Putin sice na závěr summitu oznámil, že jeho země a USA posílí společné snahy v boji proti terorismu v Sýrii a že společná dohoda může být otázkou několika dní, Bílý dům ale s podobně optimistickými závěry nepřišel. Kromě Sýrie jednala dvojice také o Ukrajině, přičemž Putin uvedl, že bude i nadále podporovat společné řešení ukrajinské krize, na němž se jako dosud budou podílet i lídři Německa a Francie.
Tématem imigrace se pak na summitu zabývala hlavně britská premiérka Theresa Mayová, která odmítla nápad zavést ve své zemi přísný bodový přištěhovalecký systém po vzoru Austrálie. Tento systém, který kvůli omezení počtu přistěhovalců vehementně prosazovala řada zastánců odchodu Británie z Evropské unie včetně současných ministrů, není podle premiérky samospásným řešením a je otázka, zda by v Británii fungoval.
Britská média v této souvislosti uvedla, že Mayová se kvůli svému skeptickému postoji může dostat do konfliktu i s ministry své vlastní vlády, kteří o bodovém systému opakovaně hovoří.