Máme už jasno? Ne, zato víme, že stále je možné navrhovat ústavní posouzení částí smlouvy. Jak dlouho ještě? To už zase nevíme.
Nechme Lisabon na politicích, zní „poučení z ústavněsoudního vývoje smlouvy“. Justiční finesy nás zavedou tak daleko, až se i příslušný vicepremiér Vondra v televizi omlouvá, že není právník! Přitom v Irsku o Lisabonu hlasovali řadoví voliči.
Ať smlouvu zváží a rozhodnou o ní politici - ne, zda ten tlustospis ladí se všemi českými paragrafy, ale zda se nám omezení suverenity vyplatí. Vyplatí se Česku patřit za tu cenu do jádra Evropy?
Nebo se více vyplatí úplná suverenita na poněkud vedlejší evropské koleji? To ovšem nejsou otázky pro ústavní soudce, nýbrž pro širokou veřejnou debatu.
Nechme Lisabon na politicích, zní „poučení z ústavněsoudního vývoje smlouvy“. Justiční finesy nás zavedou tak daleko, až se i příslušný vicepremiér Vondra v televizi omlouvá, že není právník! Přitom v Irsku o Lisabonu hlasovali řadoví voliči.
Ať smlouvu zváží a rozhodnou o ní politici - ne, zda ten tlustospis ladí se všemi českými paragrafy, ale zda se nám omezení suverenity vyplatí. Vyplatí se Česku patřit za tu cenu do jádra Evropy?
Nebo se více vyplatí úplná suverenita na poněkud vedlejší evropské koleji? To ovšem nejsou otázky pro ústavní soudce, nýbrž pro širokou veřejnou debatu.
