Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout (nominovaný ČSSD) v tomtéž pořadu souhlasil s tím, že ratifikací je až podpis hlavy státu.
Z logiky věci podle šéfa české diplomacie vyplývá, že prezident by měl smlouvu po schválení parlamentem podepsat. Na dotaz, zda to učinit musí, ale Kohout uvedl, že "takto jednoduše to nestojí". Ani ministerští právníci podle něj nejsou schopni jednoznačně odpovědět na uvedené pochybnosti. Na takové otázky by mohl odpovědět Ústavní soud, dodal.
Václav Klaus je ostrým kritikem lisabonské smlouvy a není jasné, zda ji podepíše. Obě parlamentní komory ji už schválily, prezident dal ale najevo, že s rozhodnutím počká na to, jak dopadne avizovaná stížnost, s níž se chtějí kvůli smlouvě někteří senátoři obrátit na Ústavní soud.
Odborníci na ústavní právo, které tento týden oslovila ČTK, soudí, že po schválení lisabonské smlouvy sněmovnou a Senátem je Klaus povinen dokument ratifikovat. Podle expertů ale může s podpisem vyčkat právě až na případné rozhodnutí Ústavního soudu, na který se mohou obrátit senátoři či on sám.
Podle Jakla nebude problém sehnat minimální možný počet 17 senátorů, kteří se pod stížnost podepíší. To je podle něj již předjednané, řekl.
Místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková již dříve novinářům řekla, že pokud by Klaus odmítal podepsat parlamentem schválenou smlouvu, její zastánci by chtěli využít ústavní prostředky, jak jeho postoj změnit.
Server Týden.cz dnes napsal, že uvnitř ČSSD vzniká plán popohnat prezidenta před soud pro velezradu, případně mu "jen" odebrat pravomoci, protože není způsobilý svůj úřad vést. "Prezident je součástí moci výkonné a ta je podřízena moci zákonodárné. Jestliže prezident nekoná v souladu s ústavou a nerespektuje rozhodnutí moci zákonodárné, a ta je odvozena od vůle lidu, tak by bylo možné to kvalifikovat jako velezradu," řekla Týdnu.cz Gajdůšková.
Pokud jde o rozdělení pravomocí mezi novým premiérem Janem Fischerem a Klausem s ohledem na předsednictví EU, podle Jakla není důvod "stavět na hlavu" dohodu uzavřenou mezi prezidentem a ještě bývalou vládou Mirka Topolánka (ODS). Klausův tajemník ale zdůraznil, že prezident podle ústavy zastupuje republiku navenek, a pokud se nějaké akce zúčastní, "tak samozřejmě českou delegaci vede". "V této věci ale vůbec neprobíhá nějaká přetahovaná," dodal. Předsednictví EU je podle Jakla administrativní role, rozhodují evropské velmoci. "Vše ostatní jsou hry" uvedl.
Podle Topolánka by Evropské unii do konce českého předsednictví měl předsedat Fischer. Podle něj tento názor nezastává jen on, ale i celá evropská sedmadvacítka. Evropská média přitom již delší dobu hovoří o obavách, že důležitý červnový summit EU v Bruselu povede Klaus, odpůrce lisabonské smlouvy, o níž se budou státníci na vrcholné schůzce bavit. I předseda Evropské komise José Barroso řekl, že "přirozenější" by bylo, kdyby premiérům a prezidentům členských států předsedal premiér, který je představitelem výkonné moci.
Kohout dnes hovořil také o tom, jak bude překlenovací vláda postupovat při výběru kandidáta na příštího českého eurokomisaře. Podle něj kabinet nejprve vybere několik oblastí, o něž by se ČR mohla ucházet - zmínil dopravu, energetiku či průmysl. Strany by pak měly předložit nominace a "z nich vyplyne jistě jméno, které získá konsensuální podporu".
