"To je otázka pro právníky, ale já bych se toho obával," odpověděl prezident na otázku serveru iDnes.cz, zda ratifikace lisabonské smlouvy ohrozí platnost takzvaných Benešových dekretů.
S názorem, že by lisabonská smlouva mohla umožnit revizi Benešových dekretů, přišel již před časem europoslanec Vladimír Železný. Již tehdy ale odborník na ústavní právo Václav Pavlíček řekl, že smlouvu není možné uplatňovat zpětně.
Uvedl, že se nebojí revize poválečných dekretů; soudí ale, že by teoreticky mohl vzniknout problém s uplatňováním restitučních nároků s ohledem na princip rovnosti všech občanů EU.
Otevírání cesty k revizi dekretů se nebojí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (za SZ) ani vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS). Podle Vondry nová smlouva nepojednává o majetkových otázkách a do českého právního řádu nepřináší "nové skutečnosti".
O poválečných dekretech prezidenta Edvarda Beneše, které sudetské Němce zbavily majetku a občanských práv v tehdejším Československu, se v Evropské unii diskutovalo ještě před rozšířením EU v roce 2004, kdy k unii přistoupila i ČR. Evropský parlament zadal studii, podle níž dekrety nebyly překážkou vstupu ČR do EU a nejsou v rozporu s evropským právem.
Legálnost nabytí vlastnictví na základě Benešových dekretů potvrdil i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Klaus dnes zopakoval, že jeho výhrady k takzvané euroústavě, platí i pro lisabonskou smlouvu, která ji nahradila. Pokud se k ní prý vyjadřuje zdrženlivěji, tak spíše proto, že o nové smlouvě bude rozhodovat politická reprezentace, a nikoliv občané v referendu.
"Věcně ale můj názor zůstává stejný: lisabonská smlouva představuje pohyb špatným směrem," uvedl Klaus bez bližších podrobností.
Lisabonská smlouva má místo neschválené euroústavy reformovat instituce EU. Zavádí funkce představitele pro zahraničí a bezpečnost a předsedy Evropské rady, který by byl volen na 2,5 roku. Vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy s možností jejich obousměrného přenosu.
Parlament smlouvu projednává
Český parlament smlouvu již začal projednávat. Senát ale koncem dubna požádal o přezkum dokumentu Ústavní soud. Horní komora chce posoudit šest oblastí smlouvy, například předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost měnit způsob rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový, čímž by členské státy ztratily právo veta, a způsob uznání Listiny základních práv EU a její právní závaznost pro Česko.
Ratifikační proces nyní probíhá i v dalších zemích unie. Některé již lisabonskou smlouvu přijaly. Aby začala platit, musí ji ratifikovat všechny členské státy EU.
S názorem, že by lisabonská smlouva mohla umožnit revizi Benešových dekretů, přišel již před časem europoslanec Vladimír Železný. Již tehdy ale odborník na ústavní právo Václav Pavlíček řekl, že smlouvu není možné uplatňovat zpětně.
Uvedl, že se nebojí revize poválečných dekretů; soudí ale, že by teoreticky mohl vzniknout problém s uplatňováním restitučních nároků s ohledem na princip rovnosti všech občanů EU.
|
Klaus: Lisabonská smlouva představuje pohyb špatným směrem.
O poválečných dekretech prezidenta Edvarda Beneše, které sudetské Němce zbavily majetku a občanských práv v tehdejším Československu, se v Evropské unii diskutovalo ještě před rozšířením EU v roce 2004, kdy k unii přistoupila i ČR. Evropský parlament zadal studii, podle níž dekrety nebyly překážkou vstupu ČR do EU a nejsou v rozporu s evropským právem.
Legálnost nabytí vlastnictví na základě Benešových dekretů potvrdil i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Klaus dnes zopakoval, že jeho výhrady k takzvané euroústavě, platí i pro lisabonskou smlouvu, která ji nahradila. Pokud se k ní prý vyjadřuje zdrženlivěji, tak spíše proto, že o nové smlouvě bude rozhodovat politická reprezentace, a nikoliv občané v referendu.
"Věcně ale můj názor zůstává stejný: lisabonská smlouva představuje pohyb špatným směrem," uvedl Klaus bez bližších podrobností.
Lisabonská smlouva má místo neschválené euroústavy reformovat instituce EU. Zavádí funkce představitele pro zahraničí a bezpečnost a předsedy Evropské rady, který by byl volen na 2,5 roku. Vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy s možností jejich obousměrného přenosu.
Parlament smlouvu projednává
Český parlament smlouvu již začal projednávat. Senát ale koncem dubna požádal o přezkum dokumentu Ústavní soud. Horní komora chce posoudit šest oblastí smlouvy, například předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost měnit způsob rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový, čímž by členské státy ztratily právo veta, a způsob uznání Listiny základních práv EU a její právní závaznost pro Česko.
Ratifikační proces nyní probíhá i v dalších zemích unie. Některé již lisabonskou smlouvu přijaly. Aby začala platit, musí ji ratifikovat všechny členské státy EU.
