Po čtyřech hodinách planého politického plkání a následné pro laika těžce stravitelné hádky o hlasovací proceduru působilo oněch srozumitelných „15:0, 30:0, 40:0, setbol, mečbol“ jako balzám na duši.
Že průběh prezidentské volby nebude jednoduchý, tušili asi všichni aktéři předem. Přání úřadujícího prezidenta Václava Klause, aby se stal „zázrak“ a politici se shodli, jak volit, se začalo hroutit hned po přestávce na oběd. Prezidentští kandidáti Václav Klaus a Jan Švejnar se rázem ocitli na vedlejší koleji. Šermovalo se paragrafy. Debata to byla natolik zábavná a inspirující, že i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po zhruba půl hodině zcela nepokrytě zaklimbal.
„To jsem rád, že jste to přepnuli“
Kdo z diváků televizního přenosu v tu chvíli zvolil tenis, rozhodně vyhrál. „To jsem rád, že jste si to přepnuli,“ odtušil předseda Senátu Přemysl Sobotka, když po vyhlášení pauzy míjel televizní hlouček v předpolí Španělského sálu.
Ale už předchozí program nudil k uzoufání. Očekávané projevy, očekávaná vystoupení zástupců jednotlivých politických stran podporujících toho či onoho. Unylou šedivou debatu střídal potlesk vždy té strany, jejíž zástupce právě hovořil. Osvěžujících momentů bylo pomálu. Třeba když ochranka odmítla hned na úvod jednání pustit do sálu bývalého místopředsedu KSČM a europoslance Miloslava Ransdorfa, protože u sebe neměl akreditační kartičku opravňující ke vstupu do Španělského sálu.
Zábavně působil i hlouček demonstrantů s transparenty na podporu Jana Švejnara, který musel zůstat před branami hradního areálu. „Radši mikimauze než rudého Klause,“ hlásal jeden z nápisů. Jeho nositel pobavil tvrzením, že Klaus je trojským koněm ruského prezidenta Vladimira Putina.
Mezi vyvolenými, kteří se dostali přes přísná bezpečnostní opatření až dovnitř, protože získali prominentní místo na divácké galerii, byly také zajímavé osobnosti. Bývalý ministr Pavel „Katarský princ“ Němec, exposlanec Michal „Kakao“ Kraus či bývalý mluvčí Petr „Nepracujipro ČSSD“ Dimun. Stejně jako před pěti lety se přišel na volbu hlavy státu podívat i režisér Jiří Krejčík. „Očekávám, že odtud budu odcházet stejně zklamaný jako tenkrát,“ tušil.
Podpořit své protějšky přišly i obě manželky kandidátů. Vyjadřovat se pro média se jim ale příliš nechtělo. „Ne, nejsem v politice. Až budu kandidovat, tak možná,“ odmítla komentář k dění Livia Klausová. Její „sokyně“ v pomyslném souboji o post první dámy Kathy Terrel se víceméně omezila jen na zářivý úsměv.
Že průběh prezidentské volby nebude jednoduchý, tušili asi všichni aktéři předem. Přání úřadujícího prezidenta Václava Klause, aby se stal „zázrak“ a politici se shodli, jak volit, se začalo hroutit hned po přestávce na oběd. Prezidentští kandidáti Václav Klaus a Jan Švejnar se rázem ocitli na vedlejší koleji. Šermovalo se paragrafy. Debata to byla natolik zábavná a inspirující, že i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po zhruba půl hodině zcela nepokrytě zaklimbal.
„To jsem rád, že jste to přepnuli“
Kdo z diváků televizního přenosu v tu chvíli zvolil tenis, rozhodně vyhrál. „To jsem rád, že jste si to přepnuli,“ odtušil předseda Senátu Přemysl Sobotka, když po vyhlášení pauzy míjel televizní hlouček v předpolí Španělského sálu.
Ale už předchozí program nudil k uzoufání. Očekávané projevy, očekávaná vystoupení zástupců jednotlivých politických stran podporujících toho či onoho. Unylou šedivou debatu střídal potlesk vždy té strany, jejíž zástupce právě hovořil. Osvěžujících momentů bylo pomálu. Třeba když ochranka odmítla hned na úvod jednání pustit do sálu bývalého místopředsedu KSČM a europoslance Miloslava Ransdorfa, protože u sebe neměl akreditační kartičku opravňující ke vstupu do Španělského sálu.
Zábavně působil i hlouček demonstrantů s transparenty na podporu Jana Švejnara, který musel zůstat před branami hradního areálu. „Radši mikimauze než rudého Klause,“ hlásal jeden z nápisů. Jeho nositel pobavil tvrzením, že Klaus je trojským koněm ruského prezidenta Vladimira Putina.
Mezi vyvolenými, kteří se dostali přes přísná bezpečnostní opatření až dovnitř, protože získali prominentní místo na divácké galerii, byly také zajímavé osobnosti. Bývalý ministr Pavel „Katarský princ“ Němec, exposlanec Michal „Kakao“ Kraus či bývalý mluvčí Petr „Nepracujipro ČSSD“ Dimun. Stejně jako před pěti lety se přišel na volbu hlavy státu podívat i režisér Jiří Krejčík. „Očekávám, že odtud budu odcházet stejně zklamaný jako tenkrát,“ tušil.
Podpořit své protějšky přišly i obě manželky kandidátů. Vyjadřovat se pro média se jim ale příliš nechtělo. „Ne, nejsem v politice. Až budu kandidovat, tak možná,“ odmítla komentář k dění Livia Klausová. Její „sokyně“ v pomyslném souboji o post první dámy Kathy Terrel se víceméně omezila jen na zářivý úsměv.
| Další podrobnosti o prezidentské volbě si přečtěte v sobotním vydání deníku |
