Počet daňků stoupl v oboře až na trojnásobek povolené normy. Místo asi 500 kusů je v oboře 1300 daňků.
„To, co měli odlovit, neodlovili. Ještě tam navezli daňky z dalších farmových chovů,“ vysvětluje příčiny nadměrného stavu zvěře v oboře její bývalý oborník Josef Hrbáček. Aby nájemce obory splnil normu, musí podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody během jednoho měsíce odstřelit skoro tisíc kusů daňků. Nájemce se včera LN nepodařilo telefonicky zastihnout. „Oni to nemohou ani tak rychle zlikvidovat. Tam jde veškerá myslivecká etika stranou. Oni tam loví i březí samice. Střílet je mohou, umožňuje jim to zákon. Ale pro mysliveckou veřejnost tady v okolí je to nepochopitelné,“ tvrdí Hrbáček. Na daňčí „inferno“ prý nájemce dokonce některé myslivce láká, ale ti to odmítají. „Údajně tam loví studenti lesnické fakulty z Brna. Správce obory dělá vysokou školu. Sehnal spolužáky, ti se rozestaví, nechají si to nahánět a střílí,“ říká Hrbáček.
„Na to, že myslivost je podle zákona naše kulturní dědictví, tak to není dobrý příklad, i když je výjimečný,“ soudí Stýblo. Zoufalá situace začala podle ochránců už před rokem 2006. Tehdy poprvé ochránci, odborníci i tamní občané upozorňovali na nadměrný stav zvěře v oboře. Nyní okolnosti donutily nájemce obory k radikálnímu řešení.
Podle ochránců správci podcenili sčítání zvěře. Chyběl i postupný odstřel. „Sčítání se každoročně provádělo za přítomnosti zaměstnanců Lesů ČR i zaměstnanců Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty. Ale ten důvod, proč se tam najednou objevilo takové množství zvěře, si nedokážeme dobře vysvětlit,“ říká Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty. Králíček také kritizuje to, že se v oboře nyní zřejmě střílí i březí samice a jednoletá mláďata, ale dodává: „Myslivecké etice odporuje, aby se lovily i březí samice. Nicméně zákon to umožňuje.“
V oboře totiž platí jiná pravidla než v normální honitbě. „Druhy zvěře, pro kterou je obora vyhlášena, se mohou regulovat celoročně. Tudíž sankce za lov březí samice neexistuje,“ vysvětluje Králíček. Podle něj není porušen ani zákon proti týrání. „Prostě se na to nevztahuje žádná sankce. Naopak by nájemce čekala pokuta, kdyby neprovedl redukci zvířat,“ dodává.
Velká koncentrace vysoké zvěře dělá vrásky i správcům CHKO Bílé Karpaty. „Jádrem problému jsou nadměrné výkaly. Ty působí zejména na loukách v kombinaci s narušováním travního drnu. Proto se tam šíří plevele, jako kopřiva, šťovík, které vytlačují původní vzácnou květenu,“ říká šéf CHKO Bílé Karpaty Jiří Němec.
„To, co měli odlovit, neodlovili. Ještě tam navezli daňky z dalších farmových chovů,“ vysvětluje příčiny nadměrného stavu zvěře v oboře její bývalý oborník Josef Hrbáček. Aby nájemce obory splnil normu, musí podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody během jednoho měsíce odstřelit skoro tisíc kusů daňků. Nájemce se včera LN nepodařilo telefonicky zastihnout. „Oni to nemohou ani tak rychle zlikvidovat. Tam jde veškerá myslivecká etika stranou. Oni tam loví i březí samice. Střílet je mohou, umožňuje jim to zákon. Ale pro mysliveckou veřejnost tady v okolí je to nepochopitelné,“ tvrdí Hrbáček. Na daňčí „inferno“ prý nájemce dokonce některé myslivce láká, ale ti to odmítají. „Údajně tam loví studenti lesnické fakulty z Brna. Správce obory dělá vysokou školu. Sehnal spolužáky, ti se rozestaví, nechají si to nahánět a střílí,“ říká Hrbáček.
„Na to, že myslivost je podle zákona naše kulturní dědictví, tak to není dobrý příklad, i když je výjimečný,“ soudí Stýblo. Zoufalá situace začala podle ochránců už před rokem 2006. Tehdy poprvé ochránci, odborníci i tamní občané upozorňovali na nadměrný stav zvěře v oboře. Nyní okolnosti donutily nájemce obory k radikálnímu řešení.
Podle ochránců správci podcenili sčítání zvěře. Chyběl i postupný odstřel. „Sčítání se každoročně provádělo za přítomnosti zaměstnanců Lesů ČR i zaměstnanců Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty. Ale ten důvod, proč se tam najednou objevilo takové množství zvěře, si nedokážeme dobře vysvětlit,“ říká Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty. Králíček také kritizuje to, že se v oboře nyní zřejmě střílí i březí samice a jednoletá mláďata, ale dodává: „Myslivecké etice odporuje, aby se lovily i březí samice. Nicméně zákon to umožňuje.“
V oboře totiž platí jiná pravidla než v normální honitbě. „Druhy zvěře, pro kterou je obora vyhlášena, se mohou regulovat celoročně. Tudíž sankce za lov březí samice neexistuje,“ vysvětluje Králíček. Podle něj není porušen ani zákon proti týrání. „Prostě se na to nevztahuje žádná sankce. Naopak by nájemce čekala pokuta, kdyby neprovedl redukci zvířat,“ dodává.
Velká koncentrace vysoké zvěře dělá vrásky i správcům CHKO Bílé Karpaty. „Jádrem problému jsou nadměrné výkaly. Ty působí zejména na loukách v kombinaci s narušováním travního drnu. Proto se tam šíří plevele, jako kopřiva, šťovík, které vytlačují původní vzácnou květenu,“ říká šéf CHKO Bílé Karpaty Jiří Němec.
