LN: Opravdu vytváří advokátská profese prostor pro praní špinavých peněz, jak o tom mluvil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský?
České advokátní komoře bylo v letech 2004 až 2014 doručeno v souvislosti se zákonem o praní špinavých peněz celkem 164 podnětů od advokátů. Byly předány Finančnímu analytickému útvaru ministerstva financí. To věru nevypovídá o tom, že by advokátská profese vytvářela nějaký zvláštní prostor pro nelegální machinace s penězi. Domácí úprava této problematiky téměř doslovně přebírá úpravu evropskou, včetně doporučení. Komora se této úpravě podřídila a dodržování pravidel u advokátů kontroluje, dozoruje a postihuje.
LN: Jak na vás tedy působí nedávné výroky Pavla Rychetského?
Považuji je za věcně nesprávné, dehonestující a nepřípustně zobecňující. Pan předseda by si měl, jako advokát s pozastaveným výkonem advokacie, uvědomit, že advokáti musí jako podnikající osoby také vést řádné účetnictví a řádně vyúčtovat každou přijatou zálohu. Praní špinavých peněz je problémem obecným a celosvětovým a já nemám žádné konkrétní informace o tom, že se na něm advokáti v České republice nějakou významnou měrou podíleli. Excesy samozřejmě byly, jsou a budou, ale takové zobecnění zcela nespravedlivě ubližuje celému stavu. Předseda Ústavního soudu by si na takové veřejné výroky měl dát pozor nebo by měl tyto výroky také veřejně odůvodnit konkrétními argumenty. Nehledě na to, že nemá v kompetenci hodnocení advokacie.
LN: Je namístě změna legislativy?
Není. Legislativních změn se obávám, protože jsou často populistické a obvykle směřují k dalším omezujícím zásahům do povinnosti advokátní mlčenlivosti, kterou stále považuji za nezbytnou součást ústavního práva na spravedlivý proces. Advokátní mlčenlivost je povinnost advokáta a výsada klienta – laická ani odborná veřejnost by takové zásahy neměla nechávat bez povšimnutí.
