Zatímco se jejich spolužáci v první třídě učí abecedu, o
ni si pod lavicí čtou Ferdu Mravence. Někteří z nich bez problémů sčítají a odčítají, jiní píší téměř pravopisně a to ve věku, kdy jejich vrstevníci neumějí do ruky ani vzít tužku. Dlouhou dobu byly mimořádně nadané a talentované děti v Česku přehlíženy. Nyní na ně už pamatuje zákon. Školy se musí nadaným dětem věnovat, musí jim utvořit podmínky ke vzdělávání a hlavně je musí mezi ostatními „normálními“ dětmi odhalit.
Jenomže právě to je pro školy a učitele největší problém. Podle školních inspektorů umí odhalit nadané dítě na základních školách jen ve 43 procentech. Ukázalo to alespoň šetření, které v celém loňském roce provedli na více než tisícovce škol. „Talent u dítěte by se měl odhalit co nejdříve, aby mohl být rozvíjen. Základním školám se to ale zatím příliš nedaří a to se musí změnit,“ řekl mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.
Zároveň však Vacek upozorňuje na to, že čeští učitelé vlastně ani nevědí, jak mají nadané děti mezi těmi ostatními odhalit. Nikde se to neučili.
Zatímco podle oficiálních statistik jsou mezi dětmi dvě až tři procenta mimořádně nadaných, odborníci mluví o mnohem vyšších číslech.
Například podle Evy Vondrákové ze Společnosti pro talent a nadání je potencionálně nadaných dětí mezi 25 až 30 procenty. Ale jen desetina z nich se ve svém nadání a talentu realizuje. „Kromě učitelů, kteří schopnosti neumějí v dítěti odhalit existují i tací, kteří to nechtějí a mají k nim negativní vztah,“ řekla Vondráková.
Tato skupina učitelů si buď myslí, že je nefér, když mají nadané děti vlastně něco „navíc“ a proto je spravedlivé jim nevěnovat zvláštní pozornost. Někdy jim žáci dokonce jdou na nervy. „Vadí jim, když je dítě opravuje v hodině a ví o něčem víc, než sám učitel,“ dodal Vondráková.
Mít ve třídě nadané dítě však sebou nese pro učitele práci navíc. Měli by totiž být schopni připravit pro chytrého žáka vlastní program. Jenomže právě práce navíc může některé kantory od „odhalení“ nadaného studenta odradit.
Problém je také v tom, že existují dvě skupiny nadaných dětí. Jedna je takzvaně konformní – dítě je chytré na první pohled. Má samé jedničky a v předmětu vyloženě vyniká. Druhá, nekonformní skupina, bývá často těžko odhalitelná. „Jsou to děti s nadprůměrnými schopnostmi, ale nedosahují vyjímečných výsledků, protože nejsou k vynikajícím výkonům motivovány,“ popsal Libor Vacek. Tyto děti jsou často neprávem považované za zlobivé, protože se v hodinách nudí a vzdělávacím systémem jsou demotivovány.
A to je další problém, který inspektoři při kontrolách odhalili: učitelé neumějí nadané děti učit. „Ve školách převládá bezradnost, někdy i nezájem a neochota pracovat s těmito studenty. Panuje zde nepochopení celé této problematiky,“ dodal Libor Vacek z inspekce.
I přes výtky inspektorů se odborníci shodují na tom, že by mimořádně a normálně nadané děti měly chodit do stejných škol. „Celoevropský trend je, aby žáci nebyli vyčleňováni z kolektivu běžné populace. Například víceletá gymnázia by měli navštěvovat opravdu jen talentovaní studenti,“ řekla Jiřina Tichá z ministerstva školství.
Česká školní inspekce zjistila: |
Jak školy rozpoznaly nadané žáky?
mateřské školy ano 21%
ne 79%
základní školy
ano 43%
ne 57%
základní umělecké školy
ano 96%
ne 4%
gymnázia
ano 58%
ne 42%
střední odborné školy
ano 28%
ne 72%
střední odborná učiliště
ano 0%
ne 100%
Podpora rozvoje čtenářské dovednosti:
základní školy nadprůměrná 23%
průměrná 75%
podprůměrná 2%
gymnázia
nadprůměrná 58%
průměrná 42%
podprůměrná 0%
střední odborné školy
nadprůměrná 11%
průměrná 89%
podprůměrná 0%
střední odborná učiliště
nadprůměrná 0%
průměrná 75%
podprůměrná 25%
Podpora nadaných žáků v matematice:
1. stupeň základních škol nadprůměrná 10%
průměrná 25%
podprůměrná 7%
2. stupeň základních škol
nadprůměrná 9%
průměrná 31%
podprůměrná 9%
střední školy
nadprůměrná 4%
průměrná 56%
podprůměrná 9% |
Jenomže právě to je pro školy a učitele největší problém. Podle školních inspektorů umí odhalit nadané dítě na základních školách jen ve 43 procentech. Ukázalo to alespoň šetření, které v celém loňském roce provedli na více než tisícovce škol. „Talent u dítěte by se měl odhalit co nejdříve, aby mohl být rozvíjen. Základním školám se to ale zatím příliš nedaří a to se musí změnit,“ řekl mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.
Zároveň však Vacek upozorňuje na to, že čeští učitelé vlastně ani nevědí, jak mají nadané děti mezi těmi ostatními odhalit. Nikde se to neučili.
Zatímco podle oficiálních statistik jsou mezi dětmi dvě až tři procenta mimořádně nadaných, odborníci mluví o mnohem vyšších číslech.
Například podle Evy Vondrákové ze Společnosti pro talent a nadání je potencionálně nadaných dětí mezi 25 až 30 procenty. Ale jen desetina z nich se ve svém nadání a talentu realizuje. „Kromě učitelů, kteří schopnosti neumějí v dítěti odhalit existují i tací, kteří to nechtějí a mají k nim negativní vztah,“ řekla Vondráková.
Tato skupina učitelů si buď myslí, že je nefér, když mají nadané děti vlastně něco „navíc“ a proto je spravedlivé jim nevěnovat zvláštní pozornost. Někdy jim žáci dokonce jdou na nervy. „Vadí jim, když je dítě opravuje v hodině a ví o něčem víc, než sám učitel,“ dodal Vondráková.
Mít ve třídě nadané dítě však sebou nese pro učitele práci navíc. Měli by totiž být schopni připravit pro chytrého žáka vlastní program. Jenomže právě práce navíc může některé kantory od „odhalení“ nadaného studenta odradit.
Problém je také v tom, že existují dvě skupiny nadaných dětí. Jedna je takzvaně konformní – dítě je chytré na první pohled. Má samé jedničky a v předmětu vyloženě vyniká. Druhá, nekonformní skupina, bývá často těžko odhalitelná. „Jsou to děti s nadprůměrnými schopnostmi, ale nedosahují vyjímečných výsledků, protože nejsou k vynikajícím výkonům motivovány,“ popsal Libor Vacek. Tyto děti jsou často neprávem považované za zlobivé, protože se v hodinách nudí a vzdělávacím systémem jsou demotivovány.
Další zjištění České školní inspekce: |
Podpora nadaných žáků v přírodovědných předmětech:
základní škola nadprůměrná 6%
průměrná 28%
podprůměrná 1%
gymnázia
nadprůměrná 25%
průměrná 38%
podprůměrná 0%
střední odborné školy
nadprůměrná 11%
průměrná 30%
podprůměrná 7%
střední odborná učiliště
nadprůměrná 0%
průměrná 11%
podprůměrná 0%
Pozn.: ve zbývajících školách (dopočet do 100%) pedagogičtí pracovníci uvádějí, že nadaní žáci jejich školu nenavštěvují.
Podpora nadaných žáků ve společenskovědních předmětech:
základní školy nadprůměrná 4%
průměrná 33%
podprůměrná 2%
gymnázia
nadprůměrná 37%
průměrná 33%
podprůměrná 0%
střední odborné školy
nadprůměrná 9%
průměrná 10%
podprůměrná 10% Kontrolováno:
334 mateřských škol (z toho 13 speciálních)
600 základních škol (z toho 50 uměleckých a 21 speciálních)
204 středních škol (z toho 63 gymnázií, 118 odborných škol, 19 učilišť a 4 speciální střední školy) |
A to je další problém, který inspektoři při kontrolách odhalili: učitelé neumějí nadané děti učit. „Ve školách převládá bezradnost, někdy i nezájem a neochota pracovat s těmito studenty. Panuje zde nepochopení celé této problematiky,“ dodal Libor Vacek z inspekce.
I přes výtky inspektorů se odborníci shodují na tom, že by mimořádně a normálně nadané děti měly chodit do stejných škol. „Celoevropský trend je, aby žáci nebyli vyčleňováni z kolektivu běžné populace. Například víceletá gymnázia by měli navštěvovat opravdu jen talentovaní studenti,“ řekla Jiřina Tichá z ministerstva školství.