Union Banka
Pětice členů představenstva zkrachovalé Union banky byla obviněna, že osobám, které byly personálně či obchodně spojené s Union bankou, poskytovala speciální a nestandardní úvěry. Ty však nebyly dostatečně zajištěné. Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochová a Tomáš Seidler byli obviněni v letech 2003 a 2004, v roce 2010 byla podána obžaloba a předloni na jaře případ začal projednávat soud. Rozsudek měl být vyhlášen 22. ledna.
Moravia banka
Moravia Banka spravovala 118.000 účtů a zkrachovala koncem roku 1999. Původní obžaloba se týkala 17 lidí, především manažerů banky a spřízněných firem, podezřelých z úvěrových podvodů nebo porušování povinností při správě cizího majetku. Soudy se začaly případem zabývat už v roce 2002, první rozsudek padl v roce 2006. Tehdy poslal soud do vězení Jiřího Barona a další dva manažery, zbývajících 14 obžalovaných zprostil. Podstatnou část rozsudku však odvolací senát zrušil, pravomocný nebyl ani rozsudek z roku 2009. Kauza se u ostravského krajského soudu měla opět projednávat začátkem letošního roku.
Anketa
Jak se hodnotíte amnestii, která kromě drobných zlodějíčků otevřela cestu na svobodu i korupčníkům a tunelářům?
Konkurzní mafie
To, zda se amnestie týká i někdejšího konkurzního správce Jiřího Berky a dalších lidí, odsouzených v kauze podezřelých konkurzů, zatím není podle místopředsedy českobudějovického krajského soudu Zdeňka Kučery jasné. Trestní stíhání se sice táhne více než osm let a tresty nepřevyšují deset let, ale některým obžalovaným bylo obvinění sděleno až v roce 2006, řekl Kučera. Kauzu loni vrátil olomoucký vrchní soud ke krajskému soudu v Táboře, k němuž se odvolalo sedm z devíti obžalovaných. Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, podle obžaloby konkurzní gang způsobil škodu 264 milionů korun.
Družstevní spořitelna
Petr Bezruč a osm bývalých manažerů Českomoravské družstevní spořitelny se mohou upínat k amnestii. Společně údajně připravili finanční ústav o více než 300 milionů korun. Soud všechny loni v březnu zprostil obžaloby a žalované transakce označil jen za chybná manažerská rozhodnutí. Navíc podle něj nebyla způsobena žádná škoda.
Případem se nyní zabývá vrchní soud, a pokud by zproštění zrušil, vztahovala by se na obžalované právě amnestie. Celá kauza začala v roce 2000, kdy byl na záložnu uvalen nucený dohled, policie obvinila vedení o dva roky později.
Tunely jménem Trend a Mercia
Loni v říjnu uložil Krajský soud v Hradci Králové dva tříleté a dva dvouleté tresty, odsouzena byla polovina z osmi obžalovaných: Miroslav Hálek, Jan Cholasta, Libor Páv a Luděk Špriňar, exmanažeři vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia . Obžaloba vinila vedoucí pracovníky z poškození fondů ve výši 1,4 miliardy korun.
Původní nejvyšší trest při prvním rozsudku v roce 2008 byl sedm let a odsouzeno bylo deset lidí. V různé míře měli odsouzení fondům zaplatit náhradu škody v částce přes 700 milionů korun. Vyšetřování začalo již v polovině 90. let.
Bafuňář Chvalovský
Františeku Chvalovskému, někdejšímu šéfovi Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS), zrušil loni v říjnu Vrchní soud v Praze rozsudek deseti let vězení, které dostal za stomilionové úvěrové podvody. Případem se má znovu zabývat Městský soud v Praze. Chvalovský spolu s dalšími čtyřmi lidmi měl koncem 90. let údajně způsobit škodu 1,5 miliardy korun Komerční bance za poskytnuté úvěry.
Lidé kolem Krejčíře
Jaroslav Kovář a další spolupracovníci Radovana Krejčíře byli obžalováni v kauze daňového úniku jihlavské firmy M5. Čtveřice obžalovaných podle státního zástupce od listopadu 2001 do ledna 2002 zneužívala povolení nezajišťovat celní dluh. Znamená to, že muži nemuseli na hranicích hotově platit clo při dovozu pohonných hmot. Podle státního zástupce tak zkrátili stát na daních o 533 milionů korun.
Loni v listopadu poslal dva obviněné soud na sedm a 7,5 roku do vězení, Krejčířovi vyměřil souhrnný jedenáctiletý trest, když jej potrestal i za další činy. První obvinění padla v červnu 2002. Amnestie se nedotkne samotného Krejčíře, nevztahuje se totiž na lidi souzené jako uprchlé.
Sliby zhodnocení
Vladimír Michek a Pavel Dvořák, někdejší šéfové společnosti Progres Invest, v letech 1994 až 1997 shromažďovali peníze od fyzických a právnických osob pod slibem vysokého zhodnocení. Podle loňského výroku Krajského soudu v Hradci Králové firma za své existence provedla jen tři zanedbatelné investice, z nichž neměla žádný zisk. Stovky milionů byly převedeny do spřátelených firem, část peněz získali obchodní zástupci firmy či někteří klienti. Michek, souzený jako uprchlý, dostal u soudu v roce 2006 devět let, Dvořák tehdy odešel s trestem 6,5 roku. Vrchní soud verdikt zrušil a rozhodl o vrácení věci k došetření, následně byla v kauze podána nová obžaloba.
Tomáš Pitr
Tomáš Pitr je stíháný za daňové delikty od roku 2001. Pitr byl původně v roce 2006 odsouzen k pěti letům za daňové podvody. Soudy loni rozsudky zrušily a kauzu začaly znovu projednávat. Prvoinstanční senát pak v červnu uvedl, že skutky Pitra a jeho spoluobžalovaného Miroslava Provoda nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestným činem. Vrchní soud v Praze ale začátkem listopadu rozhodnutí zrušil. Pitr byl v září pravomocně odsouzen k tříletému trestu vězení za vyvedení akcií potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik. Dva roky už ale podnikatel strávil ve vazbě a soudy ho v listopadu podmíněně propustily na svobodu.
H-System
Strůjce miliardového podvodu Petr Smetka byl odsouzen za vytunelování stavební firmy H-System. Odpykává si dvanáctiletý trest za podvod v projektu levného bydlení, poškozování věřitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Loni Smetka žádal o podmíněné propuštění, v listopadu ale městský soud v Praze rozhodl, že propuštěn nebude. V roce 2006 soudy potrestaly také Ivana Krále a Pavla Středu, kterým uložily podmíněné tresty. V roce 2011 dostali za účast na podvodu podmíněné tresty i bývalí vrcholní představitelé H-Systemu Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma. Amnestie by se podle médií neměla týkat Smetky, ale jen Vítka, Eliáše a Tůmy.
Stehlík ml.
Marko Stehlík, někdejší šéf kladenských hutí, byl prvně obviněn už v roce 1996. Soud trestní stíhání zastavil v roce 2010. Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a rozhodl, že případ musí pokračovat. Stehlík byl obviněn ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Spolu s ním stanul před soudem také jeho otec a bývalý šéf Poldi Vladimír Stehlík, jehož stíhání bylo už dříve zastaveno ze zdravotních důvodů. Na lavici obžalovaných usedl také bývalý ekonomický ředitel oceláren Luboš Pejpa, který však loni zemřel. To, že kauza nejspíše zastaví amnestie, potvrdila mluvčí středočeského krajského soudu.
Obchodníci s cennými papíry
Karel Takáč a Oldřich Bakus, bývalí manažeři zkrachovalého obchodníka s cennými papíry KTP Quantum byli podezřelí z toho, že v letech 1996 až 2001 vylákali nabízením Spořitelního účtu správy akcií peníze od klientů v desítkách poboček. Hospodaření KTP Quantum skončilo podle žalobce mnohamilionovými ztrátami.
První žaloba byla podána už v roce 2004. Kauzu protáhly spory pražského městského a hradeckého krajského soudu o příslušnost, pražský vrchní soud ji nakonec předloni přidělil hradeckým soudcům. Soudci také případ opakovaně vraceli k došetření.
Tukový průmysl
Milan Vomela, Martin Pechan a další byli souzeni kvůli krácení daní společností Bena. V letech 1997 až 2002 přišel stát údajně při obchodech těchto společností o víc než 2,6 miliardy korun. Státní zástupce viní obžalované ze dvou skutků. Na prvním z nich se prý podíleli zástupci společností Bena a Tukový průmysl, podle žalobců bez vědomí celníků prodávali pohonné hmoty dovážené ze Slovenska. V druhém případě se snažili na základě fiktivních obchodů s pohonnými hmotami získat nadměrný odpočet DPH. Vomela s Pechanem jsou stíháni již od července 2003.
