Lesní vrah dostal doživotí

Verdikt není pravomocný, obhajoba si ponechala lhůtu na případné odvolání.

"Jedná se o zcela výjimečný případ, který nemá obdobu - obžalovaný vše přiznává, ale nikdy neuvede motiv. Je patrné, že svého jednání nelituje. Stupeň společenské nebezpečnosti je mimořádně vysoký, není tedy jiného řešení než vyměřit výjimečný trest, tedy doživotí. Nic jiného k ochraně společnosti nepovede," uvedl předseda senátu Stanislav Černecký.

Při závěrečných řečech dal třikrát svým dotazem Kalivodovi možnost vyjádřit se ke všem skutkům a případně projevit lítost, obžalovaný toho ale nevyužil.

Důležité pro vyměření doživotí byly podle soudu především závěry znalců z oboru psychiatrie a psychologie, kteří tvrdí, že v současnosti není možná Kalivodova resocializace (převýchova). Navíc hrozí, že by mohl při propuštění podobné činy opět spáchat.

Osmadvacetiletého rodáka z Prahy soud uznal vinným z toho, že nejprve loni 13. října několika ranami do hrudi a následně jednou do hlavy zastřelil na lesní cestě u obce Nedvědice na Brněnsku starší manžele Ludvíkovy, kteří šli do lesa pro dřevo.

O tři dny později obžalovaný podle verdiktu zastřelil v lese u vesnice Malíkovice na Kladensku čtyřiačtyřicetiletého elektrikáře Jaroslava Lendóciho. Muž byl právě na procházce se psem. Policie zadržela podezřelého blízko jeho domova tři dny po druhé vraždě ve chvíli, kdy údajně plánoval další. U sebe měl pistoli i náboje.

Při výslechu se ještě týž den k vraždám přiznal, popsal oba činy, nikdy však neuvedl motiv. Vraždit prý chtěl a ničeho nelituje. Oběti i místa činu si údajně vybral náhodně, vraždy ale plánoval. K první z nich se rozhodl loni 13. září, přesně měsíc před zastřelením manželů Ludvíkových.

Všechny tři poškozené nejprve střelil do hrudi a k ležícím tělům pak přistoupil a ještě jednou vystřelil do hlavy. "Víceméně je dobil," podotkl žalobce Tomáš Milec, který je s verdiktem spokojen, odpovídá prý přístupu obžalovaného k celé věci. Obžalovaný byl podle něj při vraždách i po nich chladnokrevný, zákeřný, poškozené vlastně popravil a nikdy s nimi neměl soucit.

"Osobně jsem se s takovým případem nesetkal," uvedl Milec. Podle soudu byl způsob vražd velmi zákeřný. "Svědčí o nebývalé míře surovosti, zákeřnosti a zvrhlosti," uvedl Černecký. Pro Kalivodu sice hovořily i některé polehčující okolnosti, například přiznání a dosavadní bezúhonnost, k nižšímu trestu ale nestačily.

"S tím verdiktem jsem počítal, dal se očekávat. Obžalovaný se od počátku choval tak, že si takový trest vykoledoval," řekl novinářům obhájce Daniel Šimánek. Myslí si, že Kalivoda od počátku chtěl být odhalen a potrestán tím nejpřísnějším trestem.

Kalivoda byl podle příbuzných do říjnových vražd bezproblémový, klidný a měl uzavřenou povahu. Ani rodinné vztahy nebyly napjaté. Obžalovaný absolvoval ve Slaném gymnázium, poté však nedostudoval dvě vysoké školy se zaměřením na informatiku. Po vojně zamířil na univerzitu i potřetí, ale ani tentokrát ji nedokončil.

Následně pracoval jako řidič tramvaje v pražské MHD, a poté dokonce i jako policista v Řepích a v Hrdlořezích. Podle znalců je nadprůměrně inteligentní (mimo jiné vyhrál jedno kolo v televizní znalostní hře Chcete být milionářem?). Netrpí prý žádnou
psychickou chorobou, má smíšenou poruchu osobnosti, kterou ale nelze léčit.

Jeho jednání při vraždách bylo racionální, promyšlené a předem připravované, až pedantické, uvedl psycholog Karel Netík s tím, že Kalivoda má silné nepřátelství vůči lidem. Motivem vražd bylo podle něj sebedestruktivní jednání obžalovaného, které
doprovázela potřeba zviditelnit se, stát se známým. O tom prý svědčí i jeho úmysl nechávat na místech činu po sobě stopy, které budou jasně směřovat k jeho pozdějšímu vypátrání. Chtěl prý být dopaden, a skoncovat tak se současným katastrofálním životem, kdy mu až dosud téměř nich nevycházelo - ať už v kariéře, anebo v soukromí.

Kalivoda ve vězení zřejmě stráví minimálně 20 let, v roce 2026 může požádat
o podmínečné propuštění, řekl žalobce.