Fajtl se zapojil do zahraničního odboje v Polsku, Francii a Británii. Byl velitelem leteckého stíhacího pluku, který působil v týlu nepřítele při Slovenském národním povstání. Koncem války se zúčastnil operace k osvobození Ostravska. Byl dvakrát sestřelen.
Fajtl byl po roce 1948 perzekvován a vězněn komunistickým režimem. Během života obdržel řadu vyznamenání, v roce 1991 například Řád M. R. Štefánika. Před dvěma lety jej prezident Václav Klaus vyznamenal Řádem Bílého lva. Legendární pilot byl hospitalizován již několik měsíců kvůli zdravotním komplikacím spojeným s vysokým věkem.
| Ze života Františka Fajtla |
|
Okupace Československa v roce 1939 zastihla poručíka letectva Fajtla na letišti v Přerově. Poté, co Němci obsadili zemi, utekl do Polska, odkud se s transportem dalších českých letců dostal do Francie. Na jaře 1940 nastoupil k bojovému útvaru. Patřil mezi stovku českých pilotů, kteří tvořili téměř třetinu francouzského stíhacího letectva, přičemž zničili 158 nepřátelských letounů za cenu 19 pilotů padlých a nezvěstných a stejného počtu raněných. Kapitulace Francie pro Fajtla znamenala další útěk - tentokrát přes Afriku a Gibraltar do Velké Británie. Na ostrovech se Fajtl přeškolil na britské stíhačky - hurricany. V bitvě o Londýn bojoval u 1. a 17. perutě Royal Air Force (RAF). V říjnu 1940 si připsal na své konto první sestřelený německý bombardér. V dubnu 1942 byl Fajtl jmenován velitelem 122. britské perutě "City of Bombay". Stal se tak prvním Čechem a podle některých zdrojů i prvním cizincem, který v Anglii velel peruti složené převážně z Britů. Krátce poté, 5. května 1942, byl ve vzdušném souboji nad severní Francií sestřelen. Fajtl se štěstím vyvázl nezraněn a usadil svůj rozstřílený letoun do oranice nedaleko francouzské služebny gestapa. Zde začala jeho strastiplná anabáze Útěk přes Francii, který se mu zdařil i díky pomoci prostých venkovanů, Fajtl po válce popsal v knize Sestřelen. I když se mu podařilo projít, neměl ani po překročení Pyrenejí vyhráno. Španělé jej totiž zavřeli, prošel třemi věznicemi a koncentračním táborem. Po válce získal hodnost podplukovníka a až do února 1948 byl pověřován vysokými funkcemi. Nová vláda "ocenila" jeho úlohu v odboji tím, že jej nejprve sesadila a dala sledovat StB a v roce 1950 uvěznila na Mírově. I zde měl František Fajtl trochu štěstí; zatímco mnozí z jeho spolubojovníků strávili v kriminále i více než deset let a někteří jej už nikdy neopustili, Fajtl byl po 17 měsících propuštěn. Následovala částečná rehabilitace v šedesátých letech, aby další okupace, tentokrát sovětská v roce 1968, z Fajtla opět učinila nežádoucí osobu. Úplné rehabilitace se dočkal až po roce 1989; v roce 1990 byl povýšen do generálské hodnosti. Fajtl je také legendou české válečné literatury. Mimo jiné knihy Sestřelen, První doma, Vzpomínky na padlé kamarády, Létal jsem s Třistatřináctkou, Generál nebe, Dva údery pod pás. |
