Pokud by se volby 9. a 10. října neuskutečnily, tento zákon by nemohl být naplněn a sněmovna by fungovala dál. Myslí si to alespoň většina právníků, které oslovila ČTK.
"Pokud tenhle termín (9. a 10. října) nestihneme, tak jako by ten ústavní zákon (o rozpuštění sněmovny) nebyl, jsme v běžném ústavním režimu, kdy volební období Poslanecké sněmovně skončí v červnu příštího roku," řekl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK. Také další dva právníci nezávisle na sobě ČTK řekli, že podle jejich názoru bude sněmovna fungovat beze změn i po tomto datu. Nepřáli si ale být jmenováni s tím, že situace je nová a jakékoli vyjádření je spekulací.
Naopak odborník na ústavní právo Václav Pavlíček se domnívá, že sněmovna by po 15. říjnu přestala fungovat. Navíc by podle něj další státní orgány nemohly převzít její kompetence, protože nejde o situaci, kterou předpokládá Ústava. Podle poslankyně Evy Dundáčkové (ODS) ze sněmovního ústavně-právního výboru tento ústavní zákon jednoznačně říká, že volební období současné sněmovny skončí letos dnem voleb, které se budou konat do 15. října. "Já myslím, že pokud do tohoto data Ústavní soud nevydá žádné rozhodnutí, tak nastane ústavní spor o to, jestli volební období 15. října skončilo, nebo neskončilo, nebo jestli skončí jiný den v roce 2009 konáním voleb," podotkla Dundáčková.
Kysela podotkl, že pokud se původní termín předčasných voleb nepodaří dodržet, nového by bylo možné docílit pouze rozpuštěním sněmovny podle stávajících ústavních pravidel nebo novým ústavním zákonem včetně senátní novely ústavy, která měla usnadnit možnost rozpouštění sněmovny. Měla umožnit prezidentu republiky rozpustit sněmovnu po demisi vlády v případě, že by se na tom dohodla nadpoloviční nebo ústavní většina poslanců.
Tuto možnost už naznačil předseda ČSSD Jiří Paroubek. "Hledáme i jiná řešení na bázi návrhu ústavního zákona, který je v této chvíli v Poslanecké sněmovně a který by za určité situace a při shodě všech politických stran a prezidenta republiky umožňoval překlenutí ústavně-politické krize," uvedl.
Právě ČSSD přitom dosud senátní novelu odmítala, kvůli tomu sněmovna i Senát na jaře schválily jednorázový ústavní zákon o rozpuštění sněmovny.
Ústava pro případ rozpuštění sněmovny řeší pouze to, že zákonodárnou iniciativu by převzal Senát, ovšem v omezeném rozsahu. Senát by mohl přijímat výhradně na návrh vlády "zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona". Tato opatření se nesmějí týkat ústavy, státního rozpočtu nebo volebního zákona. Pokud by následně sněmovna neschválila Senátem přijatá opatření na první schůzi po svém opětovném zvolení, pozbyla by platnosti.
