Schavanová chce, aby obsah učebnice byl
shodný ve všech jazykových mutacích, jež
|
Kuchtová: Ten nápad podpořím |
|
Hlavně to nesmí být suchopárné. Jinak je to ale dobrá myšlenka, říká na nápad napsat evropskou učebnici dějepisu ministryně školství Dana Kuchtová. LN Co říkáte na nápad německé ministryně školství vytvořit učebnici o evropské historii, na které by se podílely všechny státy EU? Myšlenka je to určitě zajímavá. Ovšem víme, že různé státy mají různý pohled na různé dějinné události. Je to tedy velmi ambiciózní cíl. Obávám se, že by ten projekt nebyl za půl roku hotový. Museli by na něm pracovat historici a najít v těch zemích nějaký historickospolečenský konsenzus. LN Historici, které LN oslovily, říkají něco podobného. Považujete vůbec za reálné, aby vznikla učebnice, která najde jednotný pohled na historii Evropy z hlediska všech 27 států? Nejsem historik. Myslím ale, že hlavní myšlenka EU spočívá v tom, že i když se v něčem lišíme, zároveň se na věci dokážeme dívat společně. Opakuji, že ta myšlenka špatná není, pokud předtím proběhne diskuse a dlouhodobá příprava. Vede nás to pak k tomu, že hledáme cestu k tomu společně se s něčím vyrovnávat, hledat společná řešení. LN Neobáváte se, že by výsledný text učebnice byl nakonec tak „hyperkorektní“, že by v podstatě nic neříkal? Že by z toho děti nakonec stejně nic neměly a skutečný pohled jednotlivých států by jim musel vysvětlit až učitel? No, pokud by nějaká taková učebnice vznikala, nesměla by být suchopárná. Přece nemůžeme děti od EU odrazovat už odmala. Nechtěla bych se podílet na něčem, co nebude ani ryba, ani rak, ani čtivé, ani pedagogicky přitažlivé. LN Kdo z českých odborníků by se podle vás měl na zpracování této učebnice podílet? To se musíme obrátit na historiky. Nerada bych teď řekla nějaká jména, protože by to někoho jiného mohlo zase urazit. Byly tady ale zkušenosti s Česko-německým fondem smíření a existuje tu sdružení Česko-rakouský dialog, které usiluje o vydání učebnice popisující českorakouské vztahy. Z toho je vidět, že snaha o spolupráci tu je. A to opravdu vítám. Říkat a priori, že to nejde, to je špatně. LN Znáte názor dalších ministrů školství z EU? Dokážete odhadnout, jaká je šance, že tento projekt skutečně uspěje? Ne, teď jsem to od vás slyšela poprvé. Minulý týden jsem byla sice na schůzce ministrů školství v Bruselu, ale o tomhle se tam vůbec nemluvilo, což je škoda. Počkám, jak se to vyvine dál. Pokud s tím ale paní německá ministryně přijde, tak to podpořím. |
unie má. Ministryně to považuje za svoji prioritu v rámci nynějšího německého
předsednictví unie a údajně má velkou
podporu kancléřky Angely Merkelové.
Důvodem pro vznik jednotné učebnice je podle Klamrothové fakt, že „žádná taková není a studenti se učí hlavně národní dějiny“. „Myšlenka je to určitě zajímavá, ovšem víme, že různé státy mají různý pohled na různé dějinné události. Je to tedy velmi ambiciózní cíl,“ říká česká ministryně školství Dana Kuchtová.
Se svým nápadem hodlá Annette Schavanová seznámit resortní kolegy z členských zemí koncem příštího týdne během jejich schůzky v Heidelbergu. „Jednotné podání historie by posílilo evropskou sounáležitost a vědomí, jaké všechny hodnoty a zkušenosti mají občané unie společné,“ dodala mluvčí ministryně.
Knihu by měla sepsat skupina historiků ze všech zemí unie a shodnout se mají na jedné verzi. „Byl by nesmysl, kdyby to napsali třeba jen Němci nebo Francouzi. Chceme pozvat všechny,“ řekla Klamrothová. Kritika se ale už objevila. Za „typickou byrokratickou vychytralost“ označili nápad Britové. „Za žádných okolností nesmíme ztratit kontrolu nad vzděláním svých dětí,“ prohlásil v deníku Daily Telegraph mluvčí britských konzervativců Graham Brady. Chladně se měli vyjádřit také Poláci, kteří v poslední době Němce několikrát obvinili z pokusu přepsat dějiny.
Mluvčí německé vlády Rainer Rudolph to odmítl. „Vůbec nám nejde o přepisování historie. Nikdo nebude vynechávat žádnou kapitolu, která bude nepříjemná nebo obtížná pro Němce nebo kohokoli jiného. To by bylo směšné,“ citoval britský Guardian Rainera Rudolpha. Němci chtějí znát definitivní odpověď ostatních států do konce června. I kdyby ale všichni ministři kývli, kniha to nebude mít lehké. Shoda nad výkladem určité historické události nemusí být vždy dosažitelná. Ukázala to už existující společná učebnice dějin pro německé a francouzské studenty, která vyšla loni. Napsalo ji pět německých a pět francouzských historiků a z osmdesáti procent je stejná.
Oboustranně vyhovující pohledy na roli USA v poválečné Evropě a komunistickou totalitu v bývalém NDR se jim nicméně najít nepodařilo. Francouzi chtěli být kritičtější k Američanům a shovívavější ke komunistům, Němci naopak. Tyto kapitoly se proto v německé a francouzské jazykové verzi liší.
