Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zázračné pilulky od matky přírody

Česko

Nedůvěra v lékaře a jejich chemické prášky roste. Lidé hledají alternativu. V japonské řase, peruánské liáně, staroegyptském mumiu. A vyprávějí si podivuhodné příběhy o tom, jak jejich zdravotní problémy náhle mizejí Lidé znali obilné trávy odpradávna. Před příchodem syntetických vi vitaminů na počátku 50. let byly k dostání v každé milan.vidlak@lidovky.cz

Pomáhá to na všechno!“ Lucie Baloušová je ze „zelených potravin“ nadšená. Aby nebyla, když si výtažky z mladé obiloviny a řas léčí své neduhy, a ještě si díky nim přivydělá. „Tělo se dokáže léčit samo, když dostane potřebné látky. Například jedné mé známé za týden přestalo krvácet z dásní,“ pálí ze sebe drobná dvaatřicetiletá plavovláska se silně nakřáplým hlasem. Před čtyřmi měsíci objevila zázrak v podobě chlorelly pyrenoidosy a mladého ječmene, základu „zelených potravin“, které se pojídají jako tablety nebo pijí jako džusy.

Pro alternativní léky má Lucie slabost už od osmnácti, kdy její pes onemocněl rakovinou. Špatně snášel chemickou léčbu, a tak ho sama léčila bylinkami, načež se jim svěřila sama. Její časté bolení v krku a nateklé uzliny totiž lékaři označili za neléčitelné. Tak si – s jistými úspěchy – naordinovala zázvor.

Lucie pracuje za barem, což jejímu krku zrovna neprospívá. Nedávno jí její kamarádka řekla, ať zkusí mladý ječmen a chlorellu. První účinky pocítila Lucie už za pár dní. Od té doby má prý víc energie a v krku ji bolí o dost míň. A tak ječmen s řasou přidává do jídla i své dvanáctileté yorkshirce, která se sotva vlekla, ale teď už zase skáče přes kaluže. Lucie se nakonec připojila ke kamarádce a produkt začala prodávat. „Vůbec nemusím shánět další klienty. Rozeslala jsem to mezi své známé a ti to řekli dál, protože to prostě funguje. Kamarádce po měsíci téměř zmizel atopický ekzém, nadšeně mává rukama, když mě potká. Nabíjí mě to dál, konečně dělám něco, co má smysl,“ říká Lucie a já si říkám, jestli je od přírody tak veselá, nebo ji řasa s ječmenem vážně tak nakoply.

Zelené potraviny doporučuje stále více doktorů, třeba praktický lékař z Hradce Králové Miloslav Lacina: „Nejsou to žádné doplňky, ale opravdu potraviny. Jejich účinek je komplexní – od dodání živin ve vyvážených poměrech přes očistu organismu až k odhojení zánětů. Sytí i léčí.“ Doktor Lacina glosuje, že u nás není zdravého člověka, existují pouze ti, kteří ještě nebyli u lékaře. Na severu Japonska, na ostrově Okinawa, kde žije nejvíce stoletých lidí na světě, je to jiné. A dost možná proto, že řasy s obsahem chlorofylu jsou zde denní součástí jídelníčku.

O obilné traviny tvořící základ přípravků shrnutých pod pojem „zelené potraviny“ se koncem dvacátých let minulého století zajímal americký chemik Charles Schnabel. Na slípkách krmených mladým zeleným obilím vypozoroval, že snášejí víc vajec a žijí déle než ostatní. Jeho následné výzkumy ho tak nadchly, že vypracoval plán řešení potravinové krize v chudých zemích. Schnabel přesvědčil velké korporace, aby do výzkumu travin investovaly miliony dolarů, v roce 1939 schválila trávu jako potravinu s vysokým obsahem vitaminů a živin i Americká zdravotnická společnost. „Lidé znali obilné trávy jako zdroj kvalitní potravy odpradávna. Před příchodem syntetických vitaminů na počátku 50. let byly k dostání pomalu v každé lékárně,“ píše v knize Obilné trávy: Co je v nich pro vás Ron Seibold, prezident společnosti Pines International, která zelené potraviny vyrábí. Po válce byla tráva ponechána kravám a zelenou dostala vědecká medicína se svými léky a vitaminy. Přitom dnes stále více studií ukazuje, že například účinek vitaminu C je sporný, a navíc že ze synteticky vyráběných vitaminových pilulek tělo dokáže využít jen zlomek účinných látek.

V Japonsku zelené potraviny proslavil Yoshihide Hagiwara, svého času majitel farmaceutické firmy. Při jednom z pokusů se přiotrávil rtutí, a jelikož si hlavu příliš nelámal ani s životosprávou, jeho zdravotní stav nebyl nejlepší. Po nejrůznějších léčbách zjistil, že mu nejvíce prospívají listy obilných trav. A protože byl doktor Hagiwara i byznysmen, bylo mu jasné, že moderní člověk nebude běhat nikde po poli. Lisováním a následným vysušením tak vznikl prášek z mladého ječmene nazvaný Green Magma, jenž se nyní pije po celém světě.

Pryč s rakovinou

Nic není zadarmo, ani zelené zázraky. Balení mladého ječmene i řasy, jež mají vydržet tři měsíce, stojí od 1400 do 1700 Kč, tudíž se člověk musí ptát, zda doktoři, kteří je propagují, tak činí z čistého altruismu. Přírodních léčiv, která nás „nabíjejí“ či „čistí“, která léčí neléčitelné, se u nás každopádně objevuje čím dál víc. Chce to jen trochu odvahy spolknout pilulku s podivným názvem. Nebo zoufalství z toho, že „vědecká medicína“ nefunguje. Případně představy, že stejně jako nás pilulka extáze v noci v klubu přivede do stavu blaženosti, pilulka Detoxu nás druhé ráno zbaví kocoviny.

Co takhle dát si třeba tajemné mumio? Už v 10. století popisovali arabští lékaři tuto látku používanou od dob starého Egypta jako univerzální lék. V perštině mummio znamená směs vzniklou rozkladem organických látek, jako je ropa či přírodní asfalt. Minerální mumio se dobývá v těžko dostupných oblastech východní Asie. Tato hmota stéká z horských skal a k tomu ještě projde zažívacím traktem některých živočichů. Mumio balzám patří mezi historicky proslulé látky s regeneračními schopnostmi, dnes ho někteří ortopedi i v Česku používají k hojení úrazů či zlomenin.

Z amazonských deštných pralesů se k nám dováží vilcacora alias kočičí dráp alias uňa de gato, extrakt z liány používaný po věky věků indiány proti všemu včetně rakoviny. V důsledku obrovské poptávky po tomto léku, který prý z těla vyhání všechny látky, jež tam nemají co dělat, musela peruánská vláda limitovat objemy sklizně, aby zabránila úplné likvidaci rostliny. Vilcacoru používají dnes v Česku celé rodiny. Balení za 400 Kč, jež vydrží asi měsíc, konzumují teenageři (aby eliminovali následky paření), jejich rodiče (aby se rychleji dostali z virózy) i prarodiče (aby měli větší vitalitu).

Chemoška versus Ovosan

Kdo nevěří, ať tam běží a koupí si třeba... Ovosan. Český příspěvek do globální rodiny zázračných přírodních přípravků má posilovat imunitu, což z něj dělá i čím dál populárnější prostředek při léčbě rakoviny. Jitka Šilhánová, šestapadesátiletá projektantka z Prahy, ho začala užívat loni v létě poté, co jí lékaři oznámili, že má karcinom plic a měla by podstoupit chemoterapii. Jako velmi těžký, ne-li ztracený případ ji zařadili do studie jisté americké farmaceutické firmy, což paní Šilhánovou tehdy uklidnilo („myslela jsem, že aspoň budu mít dobrou chemošku“). Nakonec jí to ale nedalo, a než by se bez odmlouvání svěřila do péče lékařů, začala se pídit i po jiných, poněkud méně drastických způsobech léčby. Dva týdny před nástupem na terapii začala konzumovat 16 pilulí Ovosanu denně. Ovšem tajně. Pro účastníky studie platila podmínka, že musejí poslouchat jen své lékaře a nesmějí brát nic jiného. „Ale já jsem si řekla, že to poruším, je to přece můj život.“ Už za pár dní přestala kašlat a při poslední kontrole před chemoterapií zaznamenal lékař nečekané zlepšení na rentgenu, takže se chemoterapie odložila. Nakonec k ní ani nedošlo, protože rakovina „zázračně“ ustoupila. Paní Šilhánová za Ovosan utratila 50 000 Kč, ale můžete hádat, zda toho lituje.

„Je o to čím dál větší zájem a počáteční naprosto odmítavá stanoviska onkologů už tak odmítavá nejsou,“ říká MUDr. Petr Bednarčík zHradce Králové, který účinky Ovosanu zkoumá už devět let.

Jádrem střetu klasická medicína versus Ovosan je, že jeho účinky nikdo neprokázal v klinickém testování na lidech. V odborném tisku se objevily jízlivé poznámky typu „je to jako jíst majonézu“. Ano, Ovosan není posvěcen klinickou studií, experimenty a vývojem, který u léků trvá zhruba 10 let a stojí kolem tři čtvrtě miliardy dolarů. Potřebujeme však skutečně drahé léky, abychom se vyléčili? Musí být vědecky zdůvodněno i to, co na mnoha pacientech zkrátka a dobře funguje? Naše prababičky věděly, že hlíva ústřičná je dobrá na revma, ač netušily proč. A když to obrátíme – dnes jíme od rána do večera věci, o jejichž složení nemáme ani potuchy. Věříme reklamě a chemické hatmatilce na obalech.

Nádor v koši. A co dál?

Paní Šilhánová jde po své zkušenosti ještě dál. „Lékaři mají klapky na očích, vidí nádor a tím to hasne. Nekoukají na nic okolo. Mám takový pocit, že pojišťovna Ovosan nechce platit, protože skutečně léčí, a navíc je drahý.“ Stejný, i když možná neoprávněný pocit, má čím dál víc lidí. Medicínsko-farmaceutický průmysl podle nich vlastně nechce různé choroby účinně léčit, protože zdraví lidé nejsou dobří zákazníci.

Doktor Bednarčík upozorňuje, že medicínská léčba je svázána řadou pravidel. Pro lékaře a pojišťovny je podstatné, která kombinace léků přinesla ve studiích na pacientech statisticky největší efekt. A ta se pak aplikuje na všechny. Nejde o pacienta, on je jen nositel určitého typu nádoru. Jenže každý může na lék reagovat jinak. „Psychika hraje obrovskou roli. Když člověku podám Ovosan a popíšu, jak mu to může prospět, a jemu to po několik týdnů opravdu přináší úlevu a zlepšení a subjektivně se cítí lépe, no tak tomu léku věří ještě víc,“ říká doktor Bednarčík. I kdyby na někoho Ovosan působil jen tím, že mu zvedne náladu, tělo se začne samo nemoci lépe bránit. „Rakovina není jen odléčení nádoru, to je to nejlehčí. Zlikvidovat ho zvládne chirurg za dvě hodiny a hodí to do koše, přesto ti lidé umírají. Takže se spíš ptejme, co dělat s člověkem po operaci, aby zůstal zdravý,“ říká doktor Bednarčík. Případ paní Šilhánové je pro něj nicméně výjimečný. „Ovosan nenahradí onkologickou léčbu, ale doplní ji. Spousta pacientů by rakovinu nezvládla jen s Ovosanem. A spousta by ji nezvládla jen s chemoterapií. Díky kombinaci obojího ale teď normálně chodí do práce.“

Poptávka po „zaručeně přírodních produktech“ roste a regály supermarketů jsou plné očišťovadel. Zelený čaj na krev, přírodní šampon na vlasy, v USA letí detoxikační náplasti na chodidla, jež mají nečistoty vytáhnout z těla spodem... Směšné, ale marketingově účinné. Moderní člověk zahlcený tunami masa, sýrů a sladkostí se cítí provinilý a tučný, a jelikož půst vyšel z módy, hledá něco zázračného... Stačí se rozhlédnout: na každém kroku potkáte nějakého toho lecitinistu, ginkgobilobistu či koenzymistu. Přísahají, že ten jejich přípravek geniálně funguje, věří na ájurvédu a jiné staré léčebné metody... a ono to možná opravdu funguje. A třeba to ani nefunguje, a přesto pomáhá. Proč?

„Placebo je nejcennější lék,“ usmívá se doktor Jan Hnízdil z Centra komplexní péče v Dobřichovicích, spolupracovník LN a známý bojovník proti medicínsko-farmaceutickému komplexu. Tvrdí, že kdyby se s placebem lépe pracovalo, lidé by většinu léků nepotřebovali. Spolknout pilulku, která nepomůže ani neublíží a které „jen“ věříte, je stokrát lepší než brát sofistikované léky, na jejichž vedlejší účinky musíte brát jiné sofistikované léky. „Něco se prostě musí změnit, ta chemie nás zničí. Jíme samé hnusy. A měl by se začít léčit člověk, ne choroby,“ rozohňuje se Lucie Baloušová.

Geniální fastfood

Vladimíra Strnadelová z Institutu celostní medicíny si nadšením pro přírodní léčebné přípravky není zase tak jistá. „Lidé čekají kouzelné proutky. Budu dělat vše špatně, pak si dám jednu zelenou potravinu a to, co jsem dělal předtím, bude zapomenuto.“ Doporučuje tedy i sebelepší produkty konzumovat s rozumem. Navíc žádný, byť zázračný doplněk nemůže nahradit pestrou stravu, protože vlastně vše, co kdy spolkneme, nám nějak škodí. I ta nejzdravější a nejzelenější potravina má nějaký negativní účinek. V zimě třeba organismus ochlazuje, pokud je člověk zesláblý či nemocný, uškodí mu i čištění. A jedině pestrá strava, promyšleně sestavená tak, aby se její jednotlivé prvky doplňovaly a negativní efekty vyrušily, je skutečně zdravá. Jenže kdo má čas a energii na to svůj jídelníček takhle „menežovat“?

Jak podotýká Lucie Baloušová, zelené potraviny jsou jako dělané pro moderní dobu. „Jde o zdravou výživu, ale nikde nemusíte nic trhat ani vařit. Rozmixujete to v šejkru, vypijete a jdete. Takový geniální fastfood.“

***

Lékárnička Chlorella pyrenoidosa Jednobuněčná sladkovodní řasa, skládá se až z 60 % z rostlinného proteinu. Obsahuje mnoho vitaminů, minerálů, aminokyselin a hlavně chlorofyl, jenž urychluje hojení ran a brání infekcím. Má význam pro tvorbu červených krvinek a antioxidační účinky. Chlorella obsahuje dvakrát více bílkovin než luštěniny. Její nejvýznamnější vlastností je detoxikační schopnost, podporuje imunitní systém. 1350 tablet, 1690 Kč Mladý ječmen Prodává se jako drcená směs či jako vylisovaná a usušená šťáva ve formě jemného prášku. Druhý typ je dražší, ale účinnější, neobsahuje travní vlákninu, kterou lidské tělo nevstřebá. Nápoj z ječmene čistí a sytí zároveň, brání překyselení organismu a pálení žáhy, zlepšuje krevní obraz, ale i pleť a trávení, prospívá diabetikům, posiluje imunitu. od 1400 do 1700 Kč

Vilcacora Královna všech léčivých rostlin Amazonie posiluje imunitní systém a potlačuje únavu. Léčí artritidu, má protizánětlivé účinky. Existuje přes dvacet druhů, nejběžnější jsou Uncaria tomentosa a guianensis. Na rozdíl od indiánů však prodejci tento fakt ignorují a vše je pro ně „kočičí dráp“. Účinky na tělo jsou proměnlivé. Nedoporučuje se těhotným, v Amazonii byla rostlina tradičně užívána jako antikoncepce. 90 tablet, cca 500 Kč Melasa Extrakt z cukrové třtiny výrazně podporuje činnost imunitního systému. Uklidňuje žaludek, působí proti nadýmání a průjmům. Jedná se o harmonizovanou soustavu životně nezbytných stopových prvků a organických látek, které jsou v přirozené přírodní formě, což umožňuje jejich snadné vstřebávání. Třtinová melasa je pro své vlastnosti nazývána Černým zázrakem. 680 gramů, cca 230 Kč

Ovosan Přírodní produkt složený z fosfolipidů, extrahovaných z kuřecích embryí, a slunečnicového oleje v želatinových kapslích. Obsahuje účinnou látku PNAE, jež dokáže ničit rakovinné buňky. Ty totiž – na rozdíl od buněk zdravých – nemají enzym, kterým by PNAE odbourávaly. Látka se v nemocných buňkách hromadí tak dlouho, až prasknou a zaniknou. 90 kapslí, 2327 Kč Mumio Dobývá se v těžko dostupných oblastech východní Asie. Přírodní směs organických i anorganických látek podobná asfaltu stéká z horských skal, k tomu ještě projde zažívacím traktem některých živočichů. Mumio patří mezi historicky proslulé látky s regeneračními schopnostmi, dnes ho někteří ortopedi i v Česku používají k hojení úrazů či zlomenin. 60 tablet, 330 Kč Snídaňová klasika Josef Ferda, nejznámější český léčitel 20. století, doporučoval pít každé ráno tradiční nápoj předků: karo neboli cikorku kombinovanou s praženým žitem neboli žitovkou. Cikorka, dříve používaná jako náhražka kávy, je rozemletý kořen čekanky, který obsahuje vlákninu inulin podporující imunitu (inulin se prodává, ovšem za desetinásobek ceny cikorky, i samostatně v tabletách). Pražené žito si zase, na rozdíl od pečiva, uchovává všechny živiny.

Autor: