Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vrabci mizí z velkoměst

Věda

  10:25
PRAHA - Pokud žijete ve větším městě, jistě jste si toho všimli. Ještě před dvaceti lety vrabci poletovali a poskakovali téměř všude. Dnes jako by se po nich slehla zem. V roce 2003 dokonce ornitologové vyhlásili vrabce domácího ptákem roku, aby na jeho klesající počet upozornili. Přesto dodnes nedokáží jednoznačně říct, co za tím vězí.

vrabec foto: Reprofoto

Podle údajů BirdLife International ubyla za poslední dvě desetiletí ve většině evropských zemí přibližně čtvrtina vrabců. Některé studie, například ve Velké Británii, uvádějí ještě vyšší čísla. Na ostatních kontinentech se přitom vrabcům podle dostupných informací daří dobře, mizí jen v Evropě. Konkrétně ve velkých městech.

Pro Česko přesná čísla neexistují. „Vrabců bylo dřív všude tolik, že jejich počet vědci přesně nesledovali. Dnešní stav tedy nemůžeme srovnat s přesnými čísly,“ říká ornitoložka Alena Pazderová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

O tom, že mizejí také u nás, není pochyb. „Podle nejpřesnějších odhadů, které dokážeme pořídit, žije na území České republiky 2,7 až 5,4 milionů vrabčích párů. Od konce 80. let jejich počet klesl o 200 až 300 tisíc,“ uvádí profesor ekologie Karel Šťastný z České zemědělské univerzity.

Poněkud přesnější data známe pro Prahu. V letech 1985 až 1989 proběhlo mapování všech ptáků sídlících na jejím katastrálním území. Odborníci vytyčili obdélníky o rozměrech 1,5 x 1,25 km a dobrovolníci, většinou amatérští ornitologové, na nich zaznamenávali všechny hnízdící ptáky.

Od roku 2002 akce probíhá znovu, zatím je asi v polovině. „Nerad bych uváděl přesná čísla, ale v 80. letech byl vrabec nejhojnějším druhem. Jeho počet odhadujeme na 30 tisíc párů. Podle nového sčítání jich zbyla jen polovina, možná dokonce jen třetina,“ říká Roman Fuchs z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, jeden z organizátorů sčítání. Dodává ovšem, že vrabec patří mezi ptáky, jejichž počet se špatně odhaduje.

Vrabců tedy ubývá, ovšem Alena Pazderová upozorňuje, že mluvit o jejich vymírání, jak to činí některá média, není na místě. „Můžeme dokonce říct, že dřív se vrabci přemnožili a v posledních letech se jejich stav vrátil k normálu. Zvykli jsme si na ně natolik, že se nám teď zdá, jakoby úplně vymizeli,“ říká ornitoložka. Důvody ovšem neznáme.

Mláďata hynou hlady
Britský list The Independent nedávno informoval o studii, která by mohla záhadu vysvětlovat. Je známo, že dospělí vrabci se živí zrny a semeny, případně zbytky pečiva, ale mláďata v prvních dnech života nutně potřebují živočišné bílkoviny. Rodiče jim proto nosí hmyz, larvy a pavouky.

Postgraduální studentka Kate Vincentová pět let zkoumala mláďata vrabců ve stovkách budek v Leicesteru a jeho předměstích. V hnízdech ke svému překvapení často nacházela mrtvá mláďata. Rozborem jejich trusu zjistila, že je rodiče krmili semeny. Dalším sledováním přišla na to, že mláďata, která dostávala hmyz, měla osmdesátiprocentní šanci na přežití, zatímco krmená semeny jen třicetiprocentní. Proč někteří rodiče nosili potomkům naprosto nevhodnou stravu? Protože ji snadněji získávali? „Nedokážu si to přesně vysvětlit. Ptáci instinktivně vědí, že jejich mláďata potřebují hmyz. Když jim ho nemohli poskytnout, nejspíše se snažili nahradit živočišné bílkoviny alespoň semeny. Z toho vyplývá, že v Leicesteru mohl být z nějakého důvodu nedostatek hmyzu,“ komentuje studii Alena Pazderová.

Hned ale zdůrazňuje, že musíme posuzovat vždy konkrétní situaci v daném místě a čase. Rozhodně nelze zobecnit závěr jedné studie a tvrdit, že za veškeré mizení vrabců může nedostatek hmyzu.

V Česku navíc vědci výrazný úbytek hmyzu nezaznamenali. „Mizí některé vzácné druhy, ale velikost celkové biomasy hmyzu se nemění, ani na území Prahy,“ říká zoolog profesor Jaroslav Smrž z Přírodovědecké fakulty UK. Musíme ovšem počítat s přirozeným dlouhodobým kolísáním početnosti jednotlivých druhů.

Některé druhy ptactva opravdu z naší přírody kvůli hmyzu téměř vymizely. „Třeba mandelík hajní nebo ťuhýk menší, kteří se živí velkými brouky, především chrousty,“ připomíná ornitolog Petr Musil z Přírodovědecké fakulty UK. Když chroustů ubylo, zmínění opeřenci se s tím nedokázali vyrovnat.

Nicméně vrabec není v jídle vybíravý, a pokud mu jeden druh hmyzu z jídelníčku zmizí, snadno ho nahradí jiným. Kromě toho jiní hmyzožraví ptáci, jako sýkora, neubývají. „Naše mapování ukazuje, že sýkor je v Praze přibližně stejně jako v 80. letech,“ konstatuje Roman Fuchs.

Pořádek a další nepřátelé
Odborníci mají nejrůznější hypotézy, proč vrabci mizí, žádnou z nich ale zatím neprokázali. „Vrabec žije v blízkosti lidských obydlí a je na nás závislý. Zásadní změny společnosti se na něm pochopitelně projeví,“ říká česká ornitoložka. Po roce 1989 se mnohá města změnila skoro k nepoznání - fasády se začaly rekonstruovat, domy se zateplují, a tak ubylo dutin, kde vrabci hnízdili.

„Tento pták si libuje v nepořádku, v parcích mu vyhovovalo roští a husté keře. Hmyz sbíral nejčastěji právě v keřích. Dnes jsou parky upravenější, převládají v nich stromy a trávníky. Krásně vypadají, ale pro přírodu nejsou příliš funkční,“ podotýká Alena Pazderová. Kromě toho lidé dřív ve městech chovali drůbež a další hospodářská zvířata, u kterých se držel hmyz, a dospělí vrabci se mohli přiživovat na zrní.

Ve hře jsou i další faktory. V obilí a semenech se objevují stopy pesticidů a dalších jedovatých látek, které vrabcům nesvědčí. Významnou roli může hrát také zvýšený počet predátorů ve městech. Nápadně přibylo především strak či sojek. Vrabce ohrožují právě straky, krahujci a sovy (ty ale ve městech spíš ubývají).

Alena Pazderová zkoumala, jak se malí opeřenci chovali v jejich přítomnosti. Nastražila kolem budek vycpané nepřátele a sledovala, jak vrabci zareagují. „Nejvíc si troufají na straku, protože vědí, že žere jen mláďata a jim neublíží. Naopak nejopatrněji se chovají vůči krahujci, který loví i dospělé. Chování k sýčkovi bylo zhruba uprostřed. Vrabci vědí, že pro ně může být nebezpečný, ale přes den odpočívá,“ popisuje ornitoložka výsledky pokusu.

Kromě opeřených nepřátel hrozí vrabcům také potkani. Dokážou vylézt po fasádě, dostat se do dutin s hnízdem a sežrat mláďata. Jak je na tom známá škodná - kočka? „Pokud najde mládě vypadlé z hnízda, uloví ho. Ale takovému jedinci už stejně není pomoci, takže vliv koček bych nepřeceňovala,“ říká Alena Pazderová.

Další možnost nastiňuje Roman Fuchs. Roli podle něj může hrát změna v zásobování obchodů. „Je to jen moje spekulace, ale myslím si, že vrabcům ubyly příležitosti dostat se k drobkům a dalším zbytkům potravin,“ domnívá se ornitolog.

Příbuzný z pole
Význam může mít i konkurence příbuzného - vrabce polního. Zatímco dřív žil v souladu se svým jménem na polích, v posledních letech se mu zalíbilo na krajích měst. Začal využívat stejná místa pro hnízdění a stejnou potravu jako vrabec domácí. „Například na Jižním Městě v Praze žijí mezi rodinnými domky vrabci domácí a mezi paneláky vrabci polní. Nedokážu vysvětlit, proč tomu tak je, ale ráda bych to zjistila,“ říká Alena Pazderová. Možná ale vrabec polní domácího nevytlačuje, jen využívá uvolněného prostoru.

Podle mapování vrabců polních v Praze za poslední desetiletí o polovinu přibylo. Stále jich ale zůstává desetkrát méně než jejich domácích příbuzných. Důvody, proč se jim ve městech zalíbilo, zatímco jejich kolegům stejné prostředí přestalo svědčit, ovšem odborníci neznají. „Jediná možnost, jak zjistit, proč druh ubývá, je dozvědět se toho co nejvíc. Podrobně studovat jeho biologii a životní nároky, abychom mohli určit veškeré vlivy, které na něj působí,“ uzavírá ornitoložka.
Autoři:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!