Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Proč hraje v českých letadlech izraelská hymna?

PRAHA - Čtyřicetiletá Noa Reshef z Izraele zažila v úterý v letadle ČSA do Prahy příjemný šok. Zatímco jiné letecké společnosti pouštějí po přistání neutrální "výtahovou" hudbu, v tomto letadle slyšela na uvítanou v Praze izraelskou hymnu. Že by na její počest?

Bedřich Smetana a vlajka Izraele foto: Lidovky.cz

Noa Reshef, která kvůli své profesi cestuje letadly velmi často, byla příjemně překvapena. Hned také volala svému českému známému, shodou okolností novináři LN Davidu Shorfovi s dotazem, co se to vlastně děje, když český národní dopravce hraje při uvítání "její" hymnu, kterou Izraelci nazývají Hatikva. Jenže Shorf  jí mohl se smíchem odpovědět: "To přece není vaše Hatikva, to je naše Vltava!"

Pravdu měl  český novinář, ovšem ani Izraelka Noa se příliš nemýlila. Začátek Hatikvy je totiž s hlavním tématem symfonické básně Bedřicha Smetany takřka totožný. 

 
Poslechněte si hymnu Izraele

Osmitaktový nápěv, který použil Bedřich Smetana (1824–1884) jako jedno z témat své Vltavy, je jednoduchá melodie, jež se v různých místech Evropy vyskytuje prokazatelně od 17. století. Má podobu italského tance, středoevropské lidové písně (například Kočka leze dírou – ta je však přenesena do durové tóniny), či skandinávské lidovky, jíž se mohl Smetana inspirovat při svém pobytu ve Švédsku.

Poslechněte si Smetanovu Vltavu


Text Hatikvy napsal Naftali Herz Imbera, potulný židovský básník, který se narodil v polovině devatenáctého století v Haliči, hudbu pak složil na základě lidové melodie Samuel Cohen. Již v roce 1897 se Hatikva stala hymnou sionistického hnutí, od roku 1948 je pak i hymnou státu Izrael.

Smetana i Cohen použili shodné téma nezávisle na sobě. Je nanejvýš nepravděpodobné, že by Cohen někdy slyšel Mou vlast. Vltavu zkomponoval Smetana krátce po svém úplném ohluchnutí roku 1874 a veřejně předvedena byla poprvé o rok později v Praze.

Ani Smetana nemohl znát Cohenovo zhudebnění Hatikvy - v době jejího vzniku byl již po smrti. Na rozdíl od Cohena, jehož verze je velmi prostá a obohacená jen o melodické ozdoby v závěru polovět (takt 3 a 7), je Smetanovo zpracování rytmicky bohaté a harmonicky mnohem komplikovanější, nemluvě o instrumentaci. Také způsob, jakým český skladatel téma dále rozvíjí do vygradovaného celku, svědčí o jeho genialitě.    

Za britské nadvlády v Palestině byla "Hatikva" zakázána. Židovští pracovníci rozhlasové stanice proto místo ní vysílali části ze Smetanova díla, načež Britové zakázali v hebrejském vysílání hudbu i tohoto českého skladatele.

O podobnosti obou skladem svědčí i notová partitura.


 

Část partitury Smetanovy Vltavy