Města zrušila dopravní značky. A řidiči jezdí lépe

Psychologové vysvětlují, že nadbytek značek řidiče mate. Automobilisté podle nich značení stejně ze 70 procent ignorují. Šoféry také může popudit příliš dlouhý „seznam“ příkazů a instrukcí. Když však mohou reagovat na dopravní situaci libovolně, jsou údajně opatrnější a jezdí civilizovaněji.

Experiment nazvaný Shared Space (Sdílený prostor) je prováděn ve vybraných ulicích anglického Ipswiche, německého Bohmte, dánského Ejby, belgického Ostende a nizozemského Emmenu. Peter Kjems Hansen z technického odboru radnice v dánském Ejby vysvětluje důvody změn v jeho městě: „Některá města jsou džunglí panelů, automobilisté jsou pak dezorientovaní.“ V německém Bohmte hodlá město dokonce odstranit obrubníky, aby usnadnilo průjezd vozidel.

 V Londýně se už něco podobného osvědčilo: z chodníku v rušné Kensington High Street zmizelo před šesti lety 850 metrů dlouhé bezpečností hrazení, které mělo chránit chodce. Odstraněny byly také mnohé dopravní značky. Mezi rokem 2000 a 2003 se počet zraněných chodců snížil o 60 procent a doprava je plynulejší. „Funguje to,“ řekl agentuře AP urbanista Ben Hamilton-Baillie, který celý projekt koordinuje.

V Ipswichi byly tři úzké ulice v centru zbaveny většiny panelů a čar na zemi. Zbylo jen několik diskrétních varování před zákazem parkování. Mnozí místní obyvatelé přiznávají, že jsou z toho v rozpacích. „Je to tu teď pěkné. Mohli by sem ale ještě vrátit značky omezující rychlost, aby mladí nejezdili moc rychle,“ uvedla Valentine Roweová.

 V nizozemském městě Drachten, kde se pokus uskutečnil už v 70. letech minulého století, se to prý potvrdilo. Z tamního náměstí Laweiplein zmizely semafory v roce 2003. Řidiči teď údajně komunikují signály rukou. Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že „nahé ulice“ přinášejí pozitivní výsledky. Omezení dopravního značení na minimum má podle nich kladný vliv na silniční bezpečnost. „Automobilisté se chovají daleko civilizovaněji,“ tvrdí HamiltonBaillie, který celý projekt koordinuje. „Funguje to,“ ujišťuje britský urbanista.

 Projekt vzbudil zájem ve Spojených státech. Do Drachtenu se vydali „na exkurzi“ někteří američtí urbanisté. Program je však v USA zatím ve stadiu teoretických úvah.
 „Nahé ulice“ však mají i mnoho odpůrců. Ti projektu mimo jiné vyčítají, že řidičům odpírá základní informace. Slepeckým organizacím se zase nelíbí odnímání obrubníků a dalších bezpečnostních bariér.