Kniha měla vyjít tento týden ve středu, tento termín ale nebyl dodržen – nejspíše kvůli obavám z reakcí muslimských radikálů. Ve Spojených státech se na pultech objevila už o devět dní dříve, neboť její americký vydavatel chtěl protestům předejít.
Opačný přístup ovšem zvolili v Británii. Nakladatelství Gibson Square o víkendu oznámilo, že vydání knihy je odloženo a autorka ruší propagační akce na podporu svého díla. „Respektuje její rozhodnutí,“ citovala BBC na svých internetových stránkách mluvčího britského vydavatelství. Detaily odkladu nebyly uvedeny, očividně to však souvisí s rozruchem a prvními násilnostmi provázejícími vydání díla.
Již koncem září se dům sloužící i jako kancelář šéfovi vydavatelství
| Autorka v hledáčku | |||
|
Sherry Jonesová (47) se označuje za liberálku a feministku. Na Blízkém východě nikdy nebyla, strávila prý ale několik let studiem arabské historie. Zájem o islám v ní údajně probudily útoky z 11. září a následný konflikt v Afghánistánu. |
|||
V mnohém to tak připomíná reakce, které před dvaceti lety vydalo vydání Satanských veršů Salmana Rushdieho či v době nedávné publikování karikatur proroka Muhammada v severském tisku.
„Je to cenzura ze strachu“
A co muslimským radikálům na knize vadí? Především je to samotné téma románu – prorok a jeho soukromý život. Muhammad si údajně Áišu vybral v jejích šesti letech a když jí bylo devět, tak si ji vzal. Kniha mapuje její život až do prorokovy smrti. „Pokud někdo vytvoří něco takového, tak si musí být vědom následků,“ nechal se slyšet radikální duchovní Anjem Choudhary z východního Londýna.
Od žhářského útoku se sice distancoval, dodal však, že jej nepřekvapil – a předpověděl další útoky. „V islámských zákonech je jasně stanoveno, že jakýkoliv útok na jeho (prorokovu) čest se trestá smrtí,“ citoval jej britský deník The Daily Telegraph.
Pobouření ale vyvolal i postup původního vydavatele knihy. Román mělo totiž publikovat renomované americké vydavatelství Random House, které před tím Jonesové vyplatilo zálohu za napsání dvou knih ve výši 100 tisíc dolarů. V květnu ale od svých plánů nečekaně ustoupilo a vydání knihy v USA se zhostilo menší newyorské vydavatelství Beaufort Books.
Random House podle agentury Reuters svůj krok zdůvodnil „varováním, že vydání této knihy může nejen urazit některé příslušníky muslimské komunity, ale může mezi její malou, radikální částí vyprovokovat násilné činy“.
Jak ale počátkem října napsal britský nedělník The Sunday Telegraph, ono varování paradoxně nepocházelo od žádných muslimských radikálů, ale z akademické obce. Konkrétně od expertky na historii islámu Denise Spellbergové z Texaské univerzity.
Ta knížku odsoudila s tím, že je zde „posvátná historie“ proměněna „v měkkou pornografii“.
Její slova pak opakovaly různé internetové stránky islámských radikálů a doplňují i většinu agenturních zpráv popisujících případ Medínského klenotu.
Postup vydavatelství Random House ostře kritizoval Salman Rushdie, který byl sám před dvaceti lety za své Satanské verše ocejchován tehdejším íránských duchovním vůdcem ajatolláhem Chomejním jako terč určený k likvidaci. „To je cenzura vycházející ze strachu, což vytváří špatný precedens,“ uvedl Rushdie, který u Random House sám vydává.
„Zcenzurovali se sami“
Sama autorka – liberálka, feministka a rozvedená matka 14leté dcery – volila smířlivější slova. „Moje kniha vyšla, takže Random House mě nezcenzuroval. Ale zcenzurovali sami sebe,“ uvedla a dodala: „Je to smutný a nebezpečný precedens. Vypadá to, že žijeme v kultuře strachu, což ohrožuje budoucnost svobody projevu na Západě.“
A odmítla i to, že by sklouzla k pornografickému stylu. „Jsem feministka a nepíšu porno. Mám nezletilou dceru a chci, aby si to mohly přečíst i její kamarádky a nechaly se příběhem Áišy inspirovat,“ svěřila se autorka nedělníku The Sunday Telegraph.
