Moskva chce zabránit tomu, aby se mandát mise OBSE vztahoval i na sporné gruzínské území Jižní Osetie. Moskva ji po letošní srpnové válce s Gruzií, která se nad ní neúspěšně snažila obnovit kontrolu, uznala jako nezávislý stát a příslušníky mise OBSE do ní odmítala vpouštět.
"Rusko se snaží blokovat pozorovatelskou misi OBSE v Jižní Osetii, protože na Gruzíncích spáchalo válečné zločiny, včetně etnických čistek," řekl agentuře AFP gruzínský ministr pro problematiku gruzínského sloučení Temur Jakobašvili.
Hledat kompromis nemělo smysl
Uznání Jižní Osetie a následné kroky Ruska vyvolaly ostrý nesouhlas Spojených států a jejich evropských spojenců v OBSE, které Jižní Osetii považují za součást Gruzie. Usilovali proto o prodloužení mandátu mise o další tři měsíce, aby měli čas na další vyjednávání. Jejich návrh však Rusko odmítlo.
"Dnes se nám v otázce tříměsíčního prodloužení mise nepodařilo dosáhnout shody, což znamená, že od 1. ledna začneme se stahováním," vysvětlil finský zástupce při OBSE Antti Turunen, jehož země nyní stojí v čele této organizace. Podle něho jsou oba tábory od sebe natolik vzdálené, že snaha hledat kompromis do 31. prosince neměla smysl. Jednání však budou pokračovat v příštím roce.
Stahování asi dvou stovek členů mise, kteří mají na starosti podporu demokracie a občanských práv, zabere podle Turunena několik měsíců.
Přibližně dvě desítky vojenských pozorovatelů OBSE budou v Gruzii moci zůstat až do 19. února, jak to stanoví podmínky příměří, které letos v létě mezi Tbilisi a Moskvou zprostředkovala Evropská unie.
"Sedmadvacítka" také do Gruzie na rok vyslala vlastní pozorovatelskou misi.
Od začátku října tam působí několik stovek převážně policistů, vojenských expertů a odborníků na lidská práva. Do proruských oblastí Jižní Osetie a Abcházie, kterou Rusko rovněž v létě uznalo coby samostatný stát, ale přístup nemají. V Gruzii také působí mise OSN.
