Baškirsko neboli Baškortostán leží na jižním Urale a rozlohou je o něco málo větší než někdejší Československo. Celých 67 procent obyvatel zde vyznává islám, pravoslavných je pouze 22 procent. A tak vedení této republiky už v roce 1992 rozhodlo, že kromě svátků nařízených Moskvou si udělají volno i tehdy, kdy si to žádají víra a tradice.
Ruští muslimovéÚdaje o počtu muslimů žijících v Rusku se velmi různí. Při zatím posledním sčítání lidu se otázka o náboženské příslušnosti nezadávala. Při sčítání v roce 2002 se k islámu hlásilo téměř 15 milionů ze 145 milionů lidí. Duchovní správa muslimů v Rusku tvrdí, že v zemi žije 20 milionů muslimů a že jich stále přibývá. Největší koncentrace muslimů je na Severním Kavkaze, v Tatarstánu a Baškirsku. Nejvíc jich prý přibývá v Moskvě. Duchovní správa muslimů uvádí, že jen v Moskvě dnes žije kolem pěti milionů muslimů, což by byla skoro polovina jejích obyvatel. Podle úřadů je jich nanejvýš milion. |
V Baškirsku neuspěl, v Moskvě slavil úspěch
Největšími svátky muslimů, které musejí mimo jiných rituálů strávit povinně v kruhu rodinném, jsou Kurban Bayram - neboli Svátek obětí, v arabštině Íd al-adhá -, který připadá na desátý den dvanáctého měsíce islámského lunárního kalendáře, a Uraza Bayram - v arabštině Íd al-fitr -, kterým se slaví konec postního měsíce ramadánu.
Dobré jídlo, pití, navštěvování příbuzných a nakupování dárků patří k muslimským svátkům stejně jako podobné zvyky a rituály náleží k svátkům křesťanským. Proto se Baškirové před necelými dvaceti lety rozhodli, že v tyto dny nebudou chodit do práce.
Jenže obyvatel baškirské metropole Ufy, etnický Rus Sergej Dulov dokázal až u federálního Ústavního soudu, že lenošení během muslimských veselic protiřečí pracovnímu zákoníku i legislativě nazvané „O svobodě svědomí a náboženských organizacích“. Dulov poukazoval na to, že náboženské svátky mají diskriminační charakter, neboť se jich nemohou účastnit všichni obyvatelé země. Jenže všechny soudy v Baškirsku prohrál. Za pravdu mu dali až v Moskvě.
Verdikt vzbudil v řadách ruských muslimů značnou nevoli. Nyní se očekává záplava odvetných žalob, jejichž terčem se stanou pravoslavné Vánoce a Velikonoce. Ctít je totiž musejí i muslimové, kteří jinak tyto svátky neuznávají.
Změnit zákony, či rovnou ústavu? Zatím ale ne
Již včera se také na téma náboženských svátků rozhořela bouřlivá diskuse v ruských médiích. Komentátoři se většinou přikláněli k tomu, aby byla tato patová situace řešena změnou zákona, popřípadě i ústavy. Regiony, kde většinu obyvatelstva tvoří jiná než křesťanská konfese, by měly mít možnost ustanovovat si svátky podle vlastních tradic a zvyklostí. „Jsme etnicky pestrá země. Všichni se tady musejí cítit komfortně,“ prohlásil dokonce člen parlamentního výboru pro sociální politiku Oleg Šenin.„Zmíněné muslimské svátky jsou rodinného charakteru a šíří jen dobro,“ dodal k tomu expert na náboženství Marat Alimov.
Zda takový liberální názor najde pochopení u ruských zákonodárců, jejichž hlasy by ke změně legislativy či dokonce ústavy byly třeba, ale vůbec není jisté. Současné společenské klima totiž vyznavačům islámu příliš nepřeje.
V poslední době se například v obou ruských velkoměstech -v Moskvě a v Petrohradě - nepodařilo muslimům prosadit stavbu nových mešit. Muslimů totiž v obou městech přibývá a jejich stávající svatostánky už několik let svou kapacitou nestačí. Veřejné mínění křesťanské většiny je ale zásadně proti.
