Před několikadenní návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Velké Británii nebyla nouze o velká slova. Čínský velvyslanec v Londýně hovořil o počínající „zlaté éře“ vzájemných vztahů. A britský premiér David Cameron v interview pro čínskou televizi CCTV ocenil, kolik pracovních míst mohou vytvořit čínské investice.
Si Ťin-pching je prvním čínským prezidentem po deseti letech, který přijel na státní návštěvu Velké Británie. Význam, jaký jí Londýn přikládá, podtrhuje i skutečnost, že prezidentský pár ubytoval v Buckinghamském paláci. Na programu je také Si Ťin-pchingův projev před oběma komorami britského parlamentu.
Především ale mají být během návštěvy uzavřeny obchodní kontrakty za několik miliard liber.
K nim patří i dohoda o výstavbě dvou bloků nové jaderné elektrárny Hinkley Point na jihozápadě Anglie, na jejíž výstavbě se mají vedle francouzského koncernu EDF podílet také čínské firmy CGN a CNNC. Koncem září schválila vláda pro celý projekt státní záruky ve výši dvou miliard liber, které mají být hlavním lákadlem pro čínské investory.
  |
Nejrudější z rudých
Britský tisk komentuje novou britskou vstřícnost vůči Pekingu kriticky. Například deník Financial Times v této souvislosti uvedl, že na počest čínského prezidenta bude položen „nejrudější ze všech rudých koberců“.
Vstřícná atmosféra na straně britských hostitelů ostře kontrastuje s opatrností, s jakou přijali čínskou hlavu státu v září ve Spojených státech. V rozhovorech, které tenkrát Si vedl ve Washingtonu, se hovořilo hlavně o tom, co oba státy rozděluje: problematika kybernetické špionáže nebo územní nároky v Jihočínském moři.
Když naopak před měsícem pobýval britský ministr financí George Osborne v Pekingu, aby připravil Si Ťin-pchingovu návštěvu, prohlásil, že Britové chtějí být nejlepšími partnery Číny na západě. Za to si od anglickojazyčného propagandistického listu Global Times vysloužil pochvalu, že se „choval dle diplomatické etikety“, když se prý při setkání s čínskými představiteli nezmiňoval o lidských právech.
K TÉMATU: |
Osborne souhlasil i s návštěvou západočínské provincie Sin-ťiang, kde jsou utlačováni muslimští Ujgurové, což vedlo list Independent ke konstatování, že tím dosáhla britská politika ve vztahu k Číně „svého dna“ .
Dalajlamův stín
Ještě před třemi lety přitom byly vztahy Londýna a Pekingu na bodě mrazu. Důvodem byla skutečnost, že se premiér Cameron v roce 2012 setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
ROZHOVOR SE SLAVNÝM DISIDENTEM |
A jeho stín visí i nad jedním z vrcholů Si Ťin-pchingovy návštěvy v Londýně. Účast na státním banketu s generálním tajemníkem Koministické strany Číny odmítl nástupník britského trůnu princ Charles. Důvodem je jeho přátelství s dalajlamou.
O přízeň Číny se nicméně ucházejí i další evropské státy. Koncem října se chystá do Pekingu německá kancléřka Angela Merkelová a začátkem listopadu i francouzský prezident François Hollande.
