„Projevuje se to zvláště u ovocných stromů. Když je sucho, jablka jsou malá a hodí se jen do moštu. Jenže i když je následující rok relativně dost vody, strom je vyčerpaný a znovu nedá dobrou úrodu,“ vysvětluje Zdeněk Žalud, odborník na klimatické změny.
Relativní dostatek vody navíc není, bohužel především v zemědělských regionech. Na jižní Moravě, kolem Třebíče, Rakovníku, Litoměřic a chmelové enklávy na Žatecku půda vysychá do hloubky půl až jednoho metru. Většina rostlin si přitom bere vláhu maximálně do čtyřiceti centimetrů, hlouběji jim kořeny nedosáhnou.
Na jižní Moravu letos problém sucha nedopadá tak dramaticky, epicentrum výstražné temně rudé barvy na klimatických mapách se přesunulo do východních Čech a na Vysočinu. „V okolí Pardubic a Hradce Králové půdní vlhkost klesla pod deset procent využitelné vodní kapacity a na začátku září spadlo v Čechách jen osmatřicet procent srážkového normálu. Srážky, hladina spodních i povrchových vod, půdní vlhkost – nic z toho není v normálu. Extrémy spojené s ubýváním vody v krajině neskončily,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
V ovocnářství jsou hlavním druhem jabloně, tvoří osmdesát procent produkce v intenzivních sadech. Nejdřív překonaly loňskou výheň a pak na ně na konci dubna dopadla další rána – až pětistupňové jarní mrazy zničily značnou část květů. Kombinace prudkých výkyvů teplot a nedostatku vláhy v loňském létě stromy vyčerpala a o minulém červenci se založilo i na letošní nedostatek jablek.
