Stavby a interiéry brněnského rodáka Adolfa Loose neodmyslitelně patří zejména k Vídni, Paříži nebo švýcarskému Montreaux. Na našem území je pak lze spatřit v Praze, Hrušovanech, Brně, Babí u Náchoda – a právě v Plzni.
Série plzeňských bytů pro bohaté podnikatele vznikala vletech 1907–1910 a 1927–1932. Stavebníky byli přátelé i jejich příbuzní a architekt v nich tak získal zajímavou klientelu, která většinou bydlela ve starších činžovních domech v okolí hlavní plzeňské tepny – dnešní Klatovské třídy.
Loos zde postupně vytvořil třináctku interiérů. Některé další pak navrhl ve stejném duchu jeho stálý spolupracovník Heinrich Kulka. Ve dvou případech měl navíc Loos s Kulkou příležitost výrazněji zasáhnout také do vnější podoby stavby. Nejradikálněji ovlivnili takzvaný Brummelův dům.
Konference, která všechno změnila
Všechny tyto prostory nesou charakteristické rysy a prvky: pohodlně řešené obývací pokoje s trámovým nebo kazetovým stropem, výrazný krb, vestavěný nábytek s důmyslným systémem výsuvných nebo výklopných polic, šuplíků či skříněk, velké broušené zrcadlové plochy, mramorové, travertinové nebo mahagonové obklady, osobitě řešené lustry a nástěnné lampy nebo dřevěné partie s nečekanými barevnými kombinacemi či tapety s geometrickým dekorem.
Interiéry doplňují perské koberce, obrazy a překvapivě různorodý nábytek nestejného stáří a provenience, vždy však pohodlný a zhotovený na míru klienta. Uněkterých bytů najdeme i náznak Loosova slavného prostorového plánu (Raumplan), kdy jsou podlahy a stropy výškově diferencovány dle vnitřní hierarchie jednotlivých místností.
Vzhledem k židovskému původu majitelů byly ovšem osudy většiny těchto interiérů nepříliš radostné. Někteří z investorů včas emigrovali, jiní skončili v koncentračních táborech. Noví nájemníci se pak k zachovanému zařízení nechovali právě ohleduplně. Zejména v totalitní éře byly luxusní byty změněny na různé úřady či kanceláře, v lepším případě mateřskou školu, zubní ordinaci nebo klub architektů. Vnitřní vybavení se zachovalo jen z části, řada předmětů zmizela beze stopy. Nejlépe dopadl již zmiňovaný dvougenerační dům pro Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě číslo 58. Přišel sice o zahradu, kterou pohltil areál autobusového nádraží, ale díky tomu, že v části bytu bydlela původní majitelka a další prostory využívali architekti, se dost prvků zachovalo.
Plzeňští ovšem zřejmě dlouhou dobu sami nevěděli, jaký poklad se za nenápadnými a otřískanými fasádami zchátralých činžáků skrývá. Zvrat přinesla až doba nedávná. Před několika lety se v západočeské metropoli konala mezinárodní konference o díle Adolfa Loose a právě v jejím rámci se město zavázalo, že postupně zrekonstruuje ty prostory, které jsou v jeho majetku. Některé byty byly vráceny v restituci potomkům původních majitelů, kteří se většinou pokusili o totéž.
Současní návštěvníci Plzně tak mají příležitost obnovené apartmány navštívit, zajištěn je dokonce i odborný výklad. K dispozici jsou zájemcům rovněž webové stránky i řada publikací, a ve stádiu zrodu je dokonce informační centrum.
Trocha barevného překvapení
Na Klatovské třídě číslo 12 se nachází dům, který si v 19. století nechal vystavět známý podnikatel Emil Škoda. V rámci této stavby vznikl již v roce 1908 Loosův interiér pro rodinu pana Otty Becka. (Beckova dcera Claire se mimochodem později stala třetí Loosovou manželkou.) Na přelomu 20. a 30. let pak architekt apartmá přestavěl pro lékaře Josefa Vogela, v totalitní éře v něm byly kanceláře. Interiér se nyní podařilo rekonstruovat do původní podoby. Zajímavá je jídelní část s travertinovým obkladem a replikami původního zařízení i navazující obývací pokoj.
V Bendově ulici číslo 10 – nedaleko Klatovské třídy – vytvořil Adolf Loos na prahu 30. let interiér bytu pro Willyho a Gertrudu Krausovy. Obklady některých stěn jsou zde vytvořeny z nazelenalého mramoru cipollino, jiné jsou obloženy zrcadly, které prostor opticky zvětšují. Překvapivá je barevnost některých partií – třeba kombinace zelených okenních rámů a modrých tapet. Z původního vnitřního zařízení se zachovaly jen fragmenty, projektanti rekonstrukce se proto rozhodli dát přednost neutrálnímu soudobému designu v kombinaci s originálními prvky.
V dalších dvou apartmánech nyní probíhá rekonstrukce. Obnovy se tak dočká byt Huga Semlera na Klatovské třídě číslo 19, který léta sloužil jako kanceláře vojenské správy a podle toho také donedávna vypadal.
Byt Oskara a Jany Semlerových v činžovní vile na Klatovské třídě číslo 110 vytvořil v loosoském stylu zmiňovaný Heinrich Kulka. I ten je možno navštívit, ač restaurátorské práce jsou ještě v plném proudu. Prostor dnes spravuje Západočeská galerie, která tu vytváří též zmiňované infocentrum.
Zpřístupňován je postupně také Brummelův dům, který vzorně opravili restituenti. Další plzeňské apartmá – byt Richarda Hirsche – bylo přeneseno do Prahy.
