Alain Gauthier, ex-primátor francouzské Remeše, v posledních týdnech pobývá i se svou manželkou v pronajatém bytě v Paříži. Mají se zde účastnit soudu s jedním z účastníků rwandské genocidy, bývalým šéfem rwandské rozvědky Pascalem Simbikangwou. Jedná se o vůbec první soud vedený s podezřelým představitelem ozbrojených hutujských sil na francouzské půdě. Že k tomu došlo, je zásluha především třináctileté práce Gauthierových.
ČTĚTE TAKÉ: Dvacet let po genocidě. Francie soudí válečného zločince z Rwandy |
K zatčení Simbikangwy došlo v roce 2008 ve francouzském teritoriu Mayotte na základě stížnosti podané sdružením obětí rwandské genocidy, kterou založil v roce 2001 právě Gauthier se svou manželkou. Ta je původem příslušnicí tutsijské menšiny. "Francouzské orgány neměli jinou možnost, než pana Simbikangwu zatknout. Obchodoval s padělanými doklady. Úředníci si uvědomili, že je na něj podán mezinárodní zatykač a naše sdružení poslalo stížnost." Francie navíc, jakožto spojenec rwandské vlády vedené v roce 1994 hutujskou majoritou, čelí kritice za ukrývání osob spojených s genocidou.
Simbikangwa, čelící obvinění za spoluúčast na genocidě a za zločiny proti lidskosti, tato nařčení popírá.
Gauthierovy trvají na tom, že jejich úsilí není snahou o osobní pomstu, i když genocida ve Rwandě měla pro rodinu Dafrozy fatální důsledky. Bezprostředně po sestřelení letadla hutujského prezidenta Habyarimany přišla o "nejméně" 80 členů rodiny, včetně matky. "Když jsme se vrátili, nebylo tam nic. Země byla prázdná a majetek zabaven," vzpomíná na návštěvu, kterou podnikla do rodné Batuzy v roce 1997 pro The Independent.
Každý z 25 podezřelých, které sleduje jejich sdružení "Collectif des Parties Civiles pour le Rwanda" je nějak spojen s vraždami členů Dafroziny rodiny. "Pracujeme ve jménu všech obětí rwandské genocidy. Tento první soud je věnován právě jim," říká Alain Gauthier. Se svou ženou se poznal v 70. letech ve Rwandě, když zde působil jako učitel. Znovu se setkali ve Francii, vzali se a mají spolu 4 děti.
Když se v roce 1997 vrátili z Rwandy do Francie, měli s sebou svědectví a důkazy usvědčující hutujského kněze Wenceslase Munyeshyaku z podílení se na genocidě. Předali tyto dokumenty právníkům, ovšem nic se nestalo. Snaha vypátrat a dostat k soudu všechny podezřelé skrývající se ve Francii se od té chvíle stala jejich hlavním cílem a náplní všech probdělých hodin. Pravidelně cestují do Rwandy, kde ale chybí dostatek dokumentů a archiválií. "Když seženem 10-15 lidí co říkají to samé, je to dobré." tvrdí Gauthier.
Vztahy s Francií
Vztah Francie s Rwandou, především s hutujským většinovým obyvatelstvem, vyvolává kontroverze: ať už jde o trénování a ozbrojování Hutuů či operaci "Turqouise" z roku 1994, kterou mnozí vnímali jako krytí původců genocidy. V roce 2006 navíc obvinila Francie prezidenta Kagameho, bývalého tutsijského povstaleckého vůdce, z plánování atentátu na Habyarimanyho. V roce 2010 tehdejší prezident Nicolas Sarkozy uznal, že Francie udělala několik vážných chyb, avšak na přímou omluvu nedošlo.
Pozice Francie se celkově moc nezměnila: nevydali ani jednoho podezřelého do Rwandy. Stejně tak odmítly francouzské špičky vydat pana Simbikangwu a zrušily 15 žádostí o vydání osob do Rwandy. Francouzští prokurátoři podle Gauthierových neobvinili nikoho, všechna iniciativa vzešla od civilních žalobců.
Genocida ve Rwandě
|
Mezi podezřelými je například také Agatha Habyarimana, vdova po zavražděném prezidentovi a antitutsijská extremistka, která doletěla do Francie krátce po smrti svého muže. V současnosti žije na předměstí Paříže. "Neměla by tu vůbec být," míní Alain Gauthier, "zamítli její žádost o politický azyl." Před měsíce se odvolala k Evropskému soudu pro lidská práva, což přimělo "lovce genocidy" sepsat stížnost na Ministerstvo vnitra.
Oba manželé si nemyslí, že by vztahy Rwandy a Francie byly v současné době výrazně kladné. Dokládají to faktem, že žádný z vysokých politiků Rwandu dlouho nenavštívil. Pravda se pravděpodobně ukáže 7. dubna, kdy se bude v Kigali, hlavním městě Rwandy, připomínat 20 let od genocidy. Gauthierovi však připomínají, že soud s Pascalem Simbikangwou nepramení z iniciativy Francie. Verdikt bude dle očekávání znám 14. března.