„Bratrská vojenská pomoc“ se možná stane běžnou formou „mírové mise“ v postsovětském prostranství. Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko tento týden na schůzce s generálním tajemníkem Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) Nikolajem Bordjužou v Minsku navrhl, aby vojenské síly rychlé reakce tohoto mezistátního uskupení sloužily k potlačování převratů.
Běloruský lídr měl na mysli především takzvané barevné revoluce, které se od začátku století „přehnaly“ několika bývalými republikami Sovětského svazu, kde přežívaly diktátorské postkomunistické režimy. Aktivizace běloruské opozice, která včera navrhla prezidentovi jednání, ovšem pouze o jeho demisi, vyvolává u vedení země vážné obavy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle politologa Alexandra Alesina ale v Bělorusku zřejmě nebude žádný „kolektivní vojenský zásah“ zapotřebí – Lukašenkův represivní systém je dost silný. I když spolu se zhoršováním ekonomické situace roste i nespokojenost těch občanů, kteří byli doposud oporou Lukašenkova režimu. Ve středu prezident vydal další z ekonomických výnosů. Ode dneška tak výrazně podraží cigarety a alkohol. Nadále ale přetrvávají problémy se zásobováním masem a občané si stále nemohou nakupovat zahraniční valuty.
Návrh možná brzy posvětí Rusové
Lukašenkův návrh může být brzy posvěcen ruskou Státní dumou. Včera jí ruský prezident Dmitrij Medveděv předložil k ratifikaci protokol o změnách v Dohodě o kolektivní bezpečnosti. Hlavním impulzem změn v zásadním dokumentu byly krvavé nepokoje v Kyrgyzstánu v roce 2010. ODKB se tehdy nedokázala rozhodnout, zda a komu v nepřehledné situaci vojensky pomoci.
Vyšlo také najevo, že nemá k podobným „mírovým misím“ mandát. Nové úpravy dovolí vojenským jednotkám členských států operativně zasáhnout v případě nepokojů v kterékoliv členské zemi. Tedy i v Bělorusku. „Vyhlašování války – takhle na nás dnes nikdo nepůjde. Ovšem mnozí si brousí zuby na to, aby u nás uskutečnili státní převrat,“ vysvětlil běloruský lídr své pohnutky ke změně dohody. Zatím byly totiž kolektivní síly operativní reakce určeny k ochraně členských států především proti vnějšímu nepříteli, zahraniční agresi nebo útoku mezinárodních teroristických skupin.
V žádném případě se neuvažovalo o použití armád při řešení vnitropolitických sporů. V budoucnu ale i v případě povstání, které lídr dané země označí za puč, mu přijdou na pomoc vojáci z „bratrských“ republik. Členy ODKB jsou kromě Běloruska a Ruska Kyrgyzstán, Arménie, Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán.
