15. února 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Luxuju krajinu očima, říká autor nevšedního veršovaného fotodeníku David Macháček

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Stoupaly tu hvězdy. Kdysi. Teď pod schody žijí krysy. Věž Barrandovských... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stoupaly tu hvězdy. Kdysi. Teď pod schody žijí krysy. Věž Barrandovských... | foto: David Macháček
PRAHA Není profesionální fotograf, nýbrž televizní reportér. A místo špičkového vybavení nosí v kapse prachobyčejný mobil. DaviD Macháček s ním pořizuje deníkové záznamy: co den, to jeden obrázek – a krátký verš k tomu.

Jeho Mobilní deník vznikl před třemi lety. Přestože zpočátku neměl ambice své fotky ukazovat, dnes má za sebou několik výstav a početnou skupinu fanoušků, kteří ho sledují na Facebooku. Poslední výstava v galerii legendárního fotografického obchodu Centrum FotoŠkoda se jmenuje Zpomalený film, což trefně vystihuje Macháčkovy toulky městy a krajinou.

„Po roce focení jsem zjistil, že jsem si vypěstoval návyk luxovat věci kolem sebe očima, jako to při čtení dělaly Chobotničky z druhého patra,“ říká Macháček. „Zpomalil jsem krok a snažím se všechno kolem sebe lépe vnímat, zapamatovávat si. Díky fyzickému zpomalení jsem si uvědomil, že nás obklopuje neskutečná spousta vizuálních námětů a je vždycky co fotit, i když jdu třeba jenom na roh do sámošky pro rohlíky. Vesnice, sídliště anebo fádní příměstské čtvrti, které mě dřív nudily, dneska pozoruju úplně jinýma očima.“

Všechny Macháčkovy fotky jsou dílem spontánního okamžiku, k námětům se nikdy nevrací, aby je třeba zachytil v lepším světle.
„Důsledně jsem si zakázal chodit fotkám naproti,“ vysvětluje. „Nejsem fotograf a nehraju si na něj, v první řadě si pořád pořizuju deníkové fotozáznamy, abych si zapamatoval, kde jsem ten den byl a co jsem dělal. Nikdy si taky nefotím nic do zásoby, a když jsem ležel doma nemocný, vyfotil jsem aspoň zátiší s čajem a Aspirinem.“
Na jeho fotografiích jednoznačně převažuje architektura. Z několika důvodů – jde o Macháčkovu velkou lásku, architektura je fotogenická a focení domů nejlépe vyhovuje jeho nesmělé povaze. Lidí na jeho záběrech přesto pomalu přibývá.

Se soumrakem přijde čas  otevřít knížku. Záložka tvůj vlas.  Lázně Bohdaneč, Bohdanečský rybník.
Tyl  ctil  styl.  Praha, pasáž Černá růže, Oldřich Tyl, 1932.

„Po dvou výstavách, kde byly jenom baráky, jsem se teď rozhodl vystavit snímky, na kterých jsou lidé anebo jejich hmatatelné stopy. Ale je fakt, že s focením lidí mám pořád problém,“ připouští. „S domy můžu být sám, mám s nimi intimnější vztah.“
A jak vznikají krátké verše, které jeho deníkové momentky doprovázejí? „To naskakuje samo, moc nad tím nepřemýšlím. Je to jako s tím focením, rychle něco sesmolím – a jdu dál,“ říká.

MARIE FRAJTOVÁ
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.